Petr Hampl: Svět patří lidem, kteří nikam nepatří

13.12.2020 11:07 | Zprávy

Zamyšlení nad propagačním videem ministerstva zahraničí

Petr Hampl: Svět patří lidem, kteří nikam nepatří
Foto: Zuzana Koulová
Popisek: Petr Hampl

Je jen otázkou času, kdy mnozí zavilí euronadšenci (věkově tak do 30 či 35 let) budou otevření vlastenecké alternativě. Pokud vlastenci dokážou přijít s něčím zajímavým. Podrobněji jsem to vyložil v knize Cesta z nevolnictví (ZDE), a zde se to pokusím zkrátit do několika tezí.

Ve starém světě, který fungoval do 80. či 90. let (v socialistické i kapitalistické části světa) se dalo žít „obyčejně“. Člověk mohl být běžným docela šikovným dělníkem, řidičem, lékařem, konstruktérem nebo traktoristou. Nemusel být žádnou hvězdou, a přesto mohl počítat s tím, že bude mít práci, a bude vydělávat tolik, aby za to mohl slušně bydlet, jíst, vychovávat děti, občas si zajet na dovolenou a trávit nějaký čas s přáteli.

To je něco, co se v posledních 30 letech rozpadá. Životní úroveň většiny obyvatel západního světa klesá – nejvýrazněji v USA. I mnozí z těch, kdo neklesli pod hranici chudoby, jsou pod stále větším tlakem. Vědí, že příště mohou vypadnout právě oni. Roste úzkost, kupí se psychické problémy, převládá všeobecný pesimismus. A není jiná možnost úniku než dostat se nahoru, co nejblíže globální elitě. Řada tradičních ctností (jako např. slušnost a vlastenectví) tak ztrácejí na významu. Příkaz doby zní: Dostaň se nahoru za každou cenu. Nemusíš brát ohled na ostatní. Třeba se už brzy vyšplháš až do Londýna nebo Bruselu, a pak je přestaneš potřebovat.

Nové generace jsou vychovávány v tom, že každý je výjimečný a každý se může dostat nahoru, pokud bude dost chtít a pokud bude mít dostatečné sebevědomí. Je to samozřejmě bláhové. Je přece nemožné, aby byl nahoře skoro každý. Mladí tomu nicméně věří. A často, žel, nejen děti, ale i jejich rodiče. Proto se na novou situaci dívají z té lepší strany. Já přece budu nahoře! Já budu příslušníkem nové globální elity. Pryč s omezeními!

Většina z nich ovšem během života zjistí, že to není možné. Budou trpět depresemi a stále více z nich se bude otevírat i těm myšlenkovým směrům, které dnes pokládají za zpátečnické, xenofobní a křupanské. Otázkou ovšem je, zda jim vlastenecké hnutí dokáže nabídnout atraktivní a realistickou vizi. Romantický nacionalismus 19. století už nestačí, a volnotržní pravice se ve světě vlastněném korporacemi stala směšnou. Ono je snadné posmívat se Pirátům, ale je obtížnější přijít s realistickým řešením, které umožní mladým lidem sehnat byt, aniž by se zadlužili na celý život. Fráze o zjednodušování předpisů přestaly fungovat.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: PV

Leynová

Vzhledem k tomu, že Leynová byla demokraticky zvolena většinou, myslíte, že když by skončila, že by byl zvolen někdo jiný, kdo by šel proti ní? Co když bude zvolen ještě někdo horší?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zdeněk Jemelík: Stopy působení exministra Pavla Blažka

11:34 Zdeněk Jemelík: Stopy působení exministra Pavla Blažka

Záhadné rozhodnutí exministra Pavla Blažka přijmout pro ministerstvo kuxusní dar od odsouzeného zlo…