Varování: Následující text obsahuje narativy, které dohání pražskou kavárnu k zuřivost.

„Proč vaši představu soužití s islámem tak tajíte?,“ zeptal se nedávno Martin konvička v hezkém článku O sluníčkových představách vývoje.

I když jsou jednotliví multikulturní nadšenci často zmatení, faktická oficiální verze existuje. Multikulturní utopie předpokládaná velkými médii a neziskovkami je založena na představě světa, kde žijí společně lidé absolutně rozdílných kultur, náboženství, zvyklostí a etnik. Každý žije podle svých zásad a pravidel, což vede k dokonalé harmonii.

Samozřejmě to nemůže fungovat, ale to platí o každé utopii. Podobně lidé kdysi věřili, že komunističtí papaláši nebudou zneužívat moc, tajná policie se nebude brutálně vybíjet na bezúhonných občanech a všichni budou spíš pracovat pro blaho společnosti spíš než řešit vlastní kšeftíky.  Věřili tomu, protože Karel Marx tvrdil, že lidé v komunistické společnosti budou mít zcela jiné psychické vlastnosti než ti současní. Dosavadní zkušenosti tedy nemohou být uplatňovány. Stačí zrušit soukromé vlastnictví výrobních prostředků a vše bude dokonalé.

Obdobné řešení nabízí i multikulturalismus. Veškeré dnešní konflikty mezi kulturami jsou podle něj způsobeny existencí západní civilizace, případně bílé rasy. Pokud bude toto zlo vymýceno, zavládne harmonie. Skončí tisícleté vyvražďovací války mezi africkými černošskými kmeny, vousatí saláfisté se rychle stanou kamarády buddhistických mnichů, Arabové přestanou prodávat černochy do otroctví a Japonci si začnou vážit Korejců. Zatím to ale nemůžeme vidět, protože svět je dosud prostoupen jedy produkovanými západní civilizací. Teprve až shoří poslední západní kniha a poslední katedrála bude přestavěna na mešitu, nastane ten slibovaný ráj.