Naivní lidé si myslí, že svět funguje tak, že se díváme kolem sebe, vidíme nějaké skutečnosti a na základě toho se pak kloníme k různým politickým přesvědčením. Ve skutečnosti to ale funguje obráceně. Nejdříve přijímáme politická přesvědčení (zpravidla podle svých přátel) a na jejich základě pak selektivně vnímáme svět kolem sebe. Najednou se nám otevírá něco úplně jiného, než jsme viděli dosud. Modrá a červená pilulka – to nejsou chemikálie, ale politické ideologie. A pak si jen sami sobě namlouváme, že na začátku byla fakta.

V European Economic Review vyšla loni další studie informující o nových experimentech. V zásadě potvrzuje výše uvedené, ale dodává pár detailů:

• Týká se to ve stejné míře všech věkových skupin, typů vzdělání, úrovní IQ i politických přesvědčení.
• Když člověka necháte, aby své přesvědčení chvíli vysvětloval, což ho vždy maličko rozvášní, změní se mu vidění světa. Začne vidět věci ještě naléhavěji, nespravedlností je najednou na světě ještě víc, nebo se naopak máme ještě lépe (podle typu politického přesvědčení).
• Je to odolné vůči korupci. Když lidem nabídnete peníze nebo jiné výhody, nedojde k žádné okamžité změně vidění (Hamplův odhad je, že stabilní dlouhodobé zvýhodňování určitého názoru by fungovalo, nicméně to běžné experimenty nedokážou zachytit).

V každém případě platí, že když někdy říkáme „v tom případě já žiju v úplně jiném světě“, je to docela výstižné hodnocení.