Tuzemskému mediálnímu prostoru tehdy dominovala polemika vyvolaná snahou prezidenta republiky pozvat na akci k připomenutí obětí holocaustu představitele světových velmocí včetně Vladimira Putina.
V době ukrajinské krize a sankcí uvalených kvůli tomu na Rusko vyvolala tato informace pochopitelně rozruch a ubrala na klidném spaní některým českým politikům a diplomatům.
Jak ukázala konference v Praze, snaha přilákat do metropole nejvyšší představitele světových velmocí byla nereálná. Prezidenti Francie, Německa, nebo například Ukrajiny dali podle očekávání přednost účasti na akci přímo v Osvětimi. Hlavní oslavy jsou logicky nasměrovány právě tam.
V jiných zemích si památku obětí holocaustu pochopitelně rovněž připomínají. Kongres v Praze by tak mohl zapadnout do této řady. Přesto z ní vybočuje.
Je více zpolitizovaný než ostatní, což se k pietě zrovna nehodí. Napjatá situace na Ukrajině a angažmá Ruska v ní posunuly mimo jiné vztah evropských zemí vůči Moskvě do jiné roviny.
Projevuje se ochlazením diplomatických vztahů, ekonomickými sankcemi, nebo třeba odmítnutím vstupu některým osobám spjatým s prezidentem Putinem do zemí Evropské unie či do Spojených států amerických.
Proto by organizátoři měli pečlivě zvažovat každého hosta konference v Praze, aby jeho přítomnost nenarušovala původní význam akce, kterým je uctění památky obětí holocaustu a diskuse o nebezpečí antisemitismu.
Vzhledem k tomu, že ji pořádá Evropský židovský kongres, byl to úkol těžko splnitelný. V jeho čele se totiž nachází ruský podnikatel, který se nijak netají blízkými vazbami na Vladimira Putina.
Snaha zajistit jeho účast v Praze mohla být vnímána jako pokus o jeho určitou mezinárodní rehabilitaci.
Přítomnost Vladimira Jakunina na kongresu podporuje takovéto vnímání akce. Jde totiž o člověka, který má rovněž úzké vazby na Vladimira Putina. Vysloužil si za to zapsání na americký sankční seznam.
Byť na tom evropském se nenachází, byli si organizátoři akce vědomi toho, že jeho účast v Praze není úplně žádoucí. Důkazem může být skutečnost, že existovaly dvě verze seznamu hostů. V té určené médiím Jakunin chyběl.
Také tyto okolnosti mohou vyvolávat dojem, že pražská akce k 70. výročí osvobození koncentračního tábora v Osvětimi mohla probíhat v režii, která by posloužila ruským mocenským zájmům.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
