Petr Hartman: Ústavní soud a reformy

28.11.2012 10:28 | Zprávy

Před rokem přehlasovala vládní většina v dolní parlamentní komoře senátní veto, které se týkalo celé řady tzv. reformních zákonů. Ukončila tím poměrně zdlouhavou proceduru, která schvalovací proces ve sněmovně provázela.

Petr Hartman: Ústavní soud a reformy
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ústavní soud

Její součástí byly i obstrukce z řad opozičních poslanců. Jejich protivníci z vládního tábora je eliminovali zdánlivě jednoduchým způsobem Sloučili rozpravu ke čtrnácti zákonům v jeden celek. Zároveň omezili počet vystoupení každého zákonodárce na dva a v neposlední řadě jejich proslov nesměl být delší než deset minut. Znamená to, že dostali šanci zdržovat schvalování zákonů maximálně o dvacet minut. Vzhledem k tomu, že k obstrukcím nedošlo na konci volebního období, bylo i bez těchto omezení prakticky vyloučené, aby sociální demokraté spolu s komunisty zabránili definitivnímu schválení projednávaných norem. Nově nastavené podmínky tak rozhodly pouze o tom, že tzv. reformní zákony budou schváleny místo několika dnů či týdnů během několika hodin. Maximálně by mohlo dojít k posunutí platnosti některých norem, případně ke komplikacím se státním rozpočtem.

Zmiňovaná taktika vládní koalice dala nakonec šanci opozičním poslancům k pokračování boje o podobu reforem. Místo Poslanecké sněmovny se novým kolbištěm stala budova Ústavního soudu. Nestalo se tak poprvé a patrně ani naposledy. Stačí připomenout snahu o zrušení poplatků ve zdravotnictví, změnu podmínek vyplácení nemocenské, reformních zákonů prosazených Topolánkovou vládou a podobně. Jakoby se politici rozhodli, že v boji za svoji pravdu lze využít veškerých dostupných prostředků, včetně institucí, které by měly mít jiné poslání, než dělat rozhodčího v politickém boji. Přitom některá podání k Ústavnímu soudu právě takovýmto dojmem působila.

Určitá inflace stížností potom vynikla v konfrontaci s některými spornými výklady ústavy, které naopak k žalobě přímo vybízely. V těchto zásadních případech se však politici na Ústavní soud neobrátili. Namátkou lze jmenovat opakované ani nepodepsání ani nevetování zákonů prezidentem republiky Václavem Klausem, nebo jeho nevyhovění premiérovi v případě žádosti o odvolání některých ministrů. Stížnost týkající se neobvyklého způsobu, jakým byla omezena rozprava při projednávání tzv. reformních zákonů, do kategorie zbytečných, případně účelově politicky motivovaných, nepatří. Naopak pomohla vyjasnit některé procedury, které souvisí s tvorbou legislativy.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: rozhlas.cz

MUDr. Ivan David, CSc. byl položen dotaz

Naše země nevzkvétá

Myslíte, že viníkem toho, proč lidé odchází za lepším na západ je EU? Podle mě jsou na vině tyto vlády a hlavně ti, co tu vládli před rokem 89. A z čeho vychází teze, že bysme byli bez EU bohatší, a poslední, na co se chci na základě toho vašeho článku zeptat je ta kritika dovozu zboží. Nemáte opět...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zbyněk Fiala: Kdo vlastně vládl v USA?

13:57 Zbyněk Fiala: Kdo vlastně vládl v USA?

Američané jsou zděšeni nahrávkami z vyšetření mentálního stavu prezidenta Joe Bidena roku 2023, kter…