Naše hranice již nejsou zadrátované, opustili nás vojáci bývalé sovětské armády. Změnila se tvář našich měst. Máme ústavně garantovanou svobodu a demokracii. Jsme součástí Evropské unie a Severoatlantické aliance. Ne všichni však jásají. Vedle mnoha očividných pozitiv nelze nevidět i odvrácenou stranu podoby naší země. K vyspělým zemím západní Evropy jsme se možná přiblížili svou fasádou, ale stále v mnohém pokulháváme. A to nejen v průměrné životní úrovni a kupní síle, ale i v kvalitě demokracie a v míře tolerance k mnoha zlořádům. Proč tomu tak je? Máme mnoho velmi schopných lidí, kteří mohou být příkladem pro jiné, ale máme i nezvykle mnoho těch všehoschopných. I to je mimo jiné důsledek recidivy normalizačních praktik a normalizačního slovníku, která relativizují naší nedávnou minulost i současnost.

Koho dnes zajímá nějaký Zifčák alias Růžička? Kdo dnes může říci, kam se poděla významná síť sovětských zpravodajských služeb, která u nás působila i na konci roku 1989? Kdo ví, kolik a jakých svazků skartoval generál Lorenz a jeho kolegové ze Státní bezpečnosti? Kdo ví, co všechno byly jen spontánní akce zrodu nové společnosti a co naopak někdo nejen plánoval ale i režíroval. Komu a jak to pak asi posloužilo? Ale koho to dnes zajímá? Loajální člen důkladné selekce bývalé všemocné KSČ nevadí. Spolupracovník StB a jeho kamarádi ze špiček bývalé StB nevadí. Střet zájmu nevadí. Koncentrace moci nevadí. Rozvíjející se alkoholická psychóza u některých reprezentantů státu nevadí. Propojení správy země s domácími i zahraničními zájmy mocných oligarchů a jejich obchodních partnerů nevadí. Dialog nahradil rafinovaný diktát sofistikovaných zájmů. Špatnou politiku nahradila antipolitika.

To je ten posun k lepšímu? To je ta naše česká cesta v pokročilé fázi svého vývoje? Krize důvěry a krize odpovědnosti u nás trvá již poměrně dlouho a byla jako mnoho jiných aktuálních charakteristik společnosti využita až zneužita. Stejně jako korupce a dvojí morálka. Ze všeho se dá udělat zboží či marketingový produkt, který se pak stává nástrojem k uchvácení moci. Zloději křičí – „ to ne my – to oni!“ A ještě k tomu přidají to naše tradiční, že nejsou jako oni. Kádry z ocele jako klasické prototypy šedé zóny. „Budete-li jako my – budete se mít stejně dobře jako my. Náš úspěch je vaše šance“. A podprahově říkají – „ Dejte nám vaše peníze, my z nich uděláme naše“.  „O nic se nestarejte. Prostě je to tak a my vše zařídíme“.

Naději nahradila nejistota a obavy z budoucnosti. V kombinaci s netečností a rezignací nemalé části společnosti to nenabízí příliš světla na konci tunelu A v této atmosféře a konstelaci přichází „spása“. „Hurá! Pojďme do Číny a přiveďme Čínu k nám“.  „To je přeci řešení a ještě k tomu udržme dobré vztahy s Ruskem, aby nám pak příští zimu nebyla zima“. „Buďme pragmatici. EU a NATO nám už nic nového nenabídne. Časy se mění“.

Opět tak plníme závěry zasedání ÚV komunistické strany. Tentokráte závěry 3. plenárního zasedání ÚV KS Číny po XVIII. sjezdu strany, které se konalo v listopadu 2013 a zahájilo novou epochu čínských reforem a strategií v oblasti zahraničních investic. Nejvyšší čínské vedení na tomto zasedání projednalo i řadu otázek vztahujících se k vnitřní politice. Reformu systému registrace domácností, uvolnění politiky rodičovství týkající se možnosti počít dvě děti v případě, že alespoň jeden z manželského páru je jedináčkem anebo zrušení systému převýchovy prací. Hovořilo se i problematice stárnutí populace. Čína má více než 200 milionů seniorů.

Mluvit v souvislosti s Čínou a lidskými právy jen o Tibetu či Hong-Kongu je velmi omezený pohled. Čína je zakotvena ve zcela jiném civilizačním, kulturním a společenském systému. Myslí si to i Miloš Jakeš, který v nedávném rozhovoru pro LN prohlásil, že nebýt sovětské pasivity, sametovou revoluci mohly zastavit tanky. „Jako to zastavil v Číně Teng Siao-pching“. Rozstřílel to tanky a byl pokoj. A byla to správná cesta, protože Čínu zachránil před hroznými věcmi“, prohlásil Miloš Jakeš. I další Miloš překvapil ve své horlivosti vůči Číně. Učinil tak Miloš Zeman, který v doprovodu krtečka na své „PPF tour“ po Číně mimo jiné řekl, že bychom se v Číně měli učit jak stabilizovat společnost. Pro reprezentanta EU a NATO je to velmi originální myšlenka.