Tak zní nápis na jednom z transparentů, které přinesli včera večer demonstranti před budovu zemského sněmu Durynska v Erfurtu. 

Sešlo se celkem patnáct set lidí, kteří nechtěli, aby sněm jedné z pěti východoněmeckých spolkových zemí zvolil ministerským předsedou Bodo Ramelowa, durynského šéfa strany Die Linke, jejíž členstvo pochází ze Strany demokratického socialismu, předtím Socialistické sjednocené strany Německa.

Dodnes tedy jde o stranu, která nese dědictví Německé demokratické republiky, protože ji diktátorským způsobem čtyřicet let řídila. Přesto poslanci zvolení v durynských zemských volbách Bodo Ramelowa premiérem zvolili. Podařilo se to i v situaci, kdy vládní koalice složená z postkomunistů, sociálních demokratů a zelených disponuje jen šestačtyřiceti hlasy v devadesátičlenném sněmu, byť to vyšlo až na druhý pokus.

Jde o převratnou událost, se kterou se sami Němci vyrovnávají jen těžko. Pětadvacet let po pádu komunismu získali bývalí komunisté znovu rozhodující moc v jednom z regionů bývalého východního Německa. Co to může znamenat pro budoucnost nejsilnější země celé Evropy? Vrací se snad do moderní doby muzeální komunistické myšlenky?