Podobně je tomu i v Německu, které ještě nedávno, před nekontrolovatelným přijetím statisíců muslimských imigrantů, představovalo vzorovou zemi sociálně tržního hospodářství. Více jak štědré dávky pro imigranty, kteří ze státní kasy jen berou a nic nepřinášejí, přineslo změny na politické scéně, kde výrazně posiluje Alternativa pro Německo. Navíc pouze pět - deset procent nejbohatších obyvatel Německa vlastní čtyřicet – padesát procent národního bohatství, přičemž padesát procent chudších obyvatel má k dispozici jen sedmnáct procent! (viz Právo, 14. 3. 2018).

Přitom francouzský prezident Emanuel Macron nedávno přiznal skutečnost, že v případě referenda by Francouzi hlasovali pro vystoupení Francie z Evropské unie!

A jak je známo, tak občané Velké Británie v naprosté většině podpořili vystoupení Spojeného království z Evropské unie, tzv. Brexit. Z uvedeného vyplývá, že tzv. tvrdé jádro Evropské unie de facto neexistuje, a proto s přijetím eura pro Českou republiku není radno spěchat. Proto je více jak dobré, že máme vlastní měnu, jejíž kurz si můžeme regulovat sami, bez zásahu Evropské centrální banky a úspěšně tak můžeme odmítat tlaky bruselských byrokratů na islamizaci našeho území prostřednictvím imigračních kvót.

Aspoň se nemusíme podílet na sanaci italských, řeckých, španělských či portugalských dluhů, které jejich vlády, ať už levé, středové či pravé vytvořily. A jak je na tom Česká republika?