Začíná tím, že v Evropě již ve středověku se museli Židé šatem i barvou odlišovat od svého okolí a dále uvádí, že pravým opakem povinnosti být označen je svoboda se označit. Z tohoto příkladu vyvozuje, že výnos Evropského soudního dvora vydává občany do zvůle zaměstnavatelů.

Tahle jeho konstrukce je podle mne velmi krkolomná a navíc nesmyslná. Židé tehdy svůj odlišný šat nenosili jako symbol své víry či původu - byl to vnucený symbol nepřátelským a nesnášenlivým okolím a pokud by se tomu kterýkoli z nich vyhnul, nesl by zřejmě kruté následky. To by vzdělaný člověk mohl a měl vědět. V současné době v Evropě není víra, která by svým věřícím či jiným věřícím vnucovala trvalé nošení nějakých symbolů. Nežádá viditelné odlišení skupin občanů podle nějakých (v daném případě náboženských) kritérií. Ano, symboly zde jistě jsou, je však věcí svobodné vůle jednotlivce kdy a kde a zda vůbec je používá.