Ke chmurným předpovědím mě přinutila kolegyně novinářka pracující v redakci celostátních novin. Zavolala mi, protože se v Praze od někoho dozvěděla „drb“, že u nás na českém severozápadě „houstne“ atmosféra. Protože chodím ulicemi města Mostu (druhého největšího v Ústeckém kraji a čtrnáctého největšího v Česku) a mám možnost pozorovat chování lidí, rozpovídal jsem se o vlastních zkušenostech. A musím říci, že na tom atmosférickém „houstnutí“ opravdu něco je.

Když nyní fotím ve Stovkách (proslulé lokalitě Mostu postupně devastované cikány a nepřizpůsobivými), křičí na mě zde „žijící“, abych toho nechal, jinak že mi hned rozbijou hubu, nebo si na mě někde počkají a zmlátí mě, rozdrtí mi hlavu kameny, nebo že mi uříznou „ptáka“, abych se nemohl rozmnožovat; v jemnější formě se dozvídám, že jsem debil, kterému foťák do ruky vůbec nepatří. V litvínovském Janově i mosteckých Stovkách mi slušní bydlící lidé vyprávěli třeba o tom, že cikáni křičí na bílé, že oni (cikáni) jsou tady doma a že se my (gádžové) už brzo budeme pakovat (stěhovat). Ostatně podobná slova zazněla také v diskusi občanů na zářijovém zasedání mosteckého zastupitelstva jako informace o tom, co se vůbec kolem slušných obyvatel města děje.