Mnohokrát jsem – ať už na facebooku, nebo jinde – psal o konfliktu zájmů Andreje Babiše, respektive o nebezpečích, která se ukrývají v kumulování politické, ekonomické a mediální moci.

Dotyčný tomuto pokušení ze zneužití koncentrace různých mocí může podléhat. Anebo také nemusí. To faktické zneužití je třeba dokázat. To bychom totiž zrovna mohli zákonem zakázat, že nikdo opravdu bohatý do politiky nesmí. Ale to přece nechceme. Chceme, aby kdokoli – nejen Babiš – své postavení, respektive bohatství nezneužíval.

Teď jsme ovšem svědky něčeho úplně jiného. Totiž vydírání. Jenže nevydírá Babiš, nýbrž Evropská unie. Že je politik Babiš bohatý a že i nyní prostřednictvím svěřenských fondů vlastní rozsáhlý majetek, se totiž ví už pár let. Stejně tak se dlouho ví, že Agrofert podniká v odvětvích, která čerpají evropské dotace. A ještě je třeba připomenout, že pravidla pro čerpání dotací nestanovuje Babiš, nýbrž EU.

A proto si nelze nevšimnout, že něco, co kupodivu doteď nikomu v Bruselu/Štrasburku nevadilo, najednou vadí a za pochodu se mění pravidla. Co se skrývá za oním „najednou“? Třeba to, že Česká republika se spolu s dalšími státy V4 staví na zadní v otázce uprchlíků nebo že nepodepsala Marakéšský protokol… a takhle by se dalo pokračovat.

Takže vyděrači z EU vzkazují: „Koukej se, Andreji, zařadit do houfu, nebo uvidíš!“