Vynalezení bitcoinu je připisováno entitě zvané Satoshi Nakamoto. O tom, jestli je to jeden člověk nebo skupina lidí, můžeme jen spekulovat. První bitcoiny spatřily světlo světa v roce 2009. A byly prakticky bezcenné. Ze dvou základních důvodů: nikdo je nevlastnil a nikdo je nepřijímal. Stačí jen jedna z těchto dvou vlastností a jakákoliv měna se stane de facto bezcennou. Pro příklady nemusíme chodit daleko do historie – třeba v roce 2008, v době hyperinflace, takřka nikdo nepřijímal zimbabwský dolar. Stala se z něj bezcenná měna s těžko představitelnou inflací 12 milionů procent. To ale není případ bitcoinu. Ten má totiž svůj systém velmi dobře promyšlený.

Kde se rodí bitcoiny

Bitcoinový systém je zcela decentralizovaný. Laicky řečeno, nemá žádnou centrální kryptobanku, která si natiskne bitcoinů, kolik chce na základě rozhodnutí několika vyvolených. Počet bitcoinů je na rozdíl od všech ostatních měn omezen na 21 milionů. Momentálně ale na trhu nejsou všechny – k tomu dojde až v roce 2140, kdy budou všechny bitcoiny vytěženy, ačkoli většina bude na trhu už v roce 2030. A co to vlastně znamená těžit bitcoiny? To je alfa a omega celého systému.

Nové bitcoiny lze získat pouze tak, že je takzvaně vytěžíte. To velmi zjednodušeně znamená, že se podílíte na autorizacích veškerých transakcí v síti. Každých deset minut potom jeden z těch, kteří potvrzují transakce, získá 12,5 bitcoinu. Čím více transakcí v bitcoinech se realizuje, tím menší máte pravděpodobnost, že na onu odměnu dosáhnete. Mimochodem – v přepočtu na koruny se jedná o nějakých 700 tisíc. To je celkem slušný bonus, jenže podle dostupných informací čeká jeden těžař na podobnou odměnu zhruba pět let. Proto se tito lidé také sdružují do velkých skupin, čímž onu pravděpodobnost logicky zvýší, a odměnu si rozdělují. Dosáhnou tak větší pravidelnosti přijmu.

Jak už bylo řečeno, každých deset minut nyní v síti vznikne 12,5 nových bitcoinů, což je zhruba 1 800 za den a něco přes 650 tisíc bitcoinů za rok. Když toto číslo porovnáme s kvantitativním uvolňováním v Evropě nebo USA, kde se ročně tisknou peníze po bilionech, je toto navyšování objemu bitcoinů úplně zanedbatelné. Navíc se prémie pro těžaře každé čtyři roky snižuje na polovinu. Naposledy se tak stalo 9. 7. 2016 a v roce 2020 se odměna sníží na 6,25. Kdo ale ví, kde v tu dobu bude cena této kryptoměny…

Trh s bitcoiny

Pokud nepatříte mezi ony těžaře, můžete si bitcoiny směnit za normální peníze a využít je tak k investici, placení zboží či služeb v různých obchodech nebo třeba kávy v pražské kavárně Paralelní Polis. Dá se říci, že je to dnes stejně jednoduché jako měnit dolary nebo eura. Bitcoiny samozřejmě nemusíte nakupovat vcelku, k mání jsou i jejich nejmenší hodnoty – bitcoin je ještě rozdělitelný na osm desetinných míst. Nejmenší jednotka se jmenuje příhodně: „satoši“.

Cena bitcoinu roste a zřejmě ještě růst bude

To hlavní, co pohání hodnotu bitcoinu, je právě velikost trhu. Čím více služeb a transakcí bude s touto měnou uskutečněno a čím více obchodníku ji bude přijímat, tím vyšší bude její cena. Je to přitom tak jednoduché. Na trh je dodáváno 12,5 bitcoinu za deset minut. Poptávka je ale mnohonásobně vyšší. Logickým výsledkem je proto růst ceny. Čím více unikátním se statek stává, tím více za něj jsou schopni a ochotni lidé zaplatit. Dokládá to i případ vlastně přesně opačný, tedy kondice hlavních světových měn: centrální banky neustále tisknou peníze, bankovek je daleko víc než jaká je poptávka a tím ztrácí na hodnotě (inflace). Bitcoin tak představuje alternativu ke standardní měnové politice.

Problém bitcoinu

Z toho, co jsem popsal výše, se zdá investice do bitcoinu jako snová a ideální. Vždyť přeci jeho hodnota nemůže klesat! Jenže tak jednoduché to není. Paradoxně největším nepřítelem této měny je její absolutní decentralizace. Nikdo totiž neví, kdy bude síla bitcoinu tak velká, že povede jednotlivé vlády k jeho potírání. Taková chvíle opravdu nastat může a pro bitcoin bude fatální. Stát nebude dlouhodobě tolerovat tuto alternativní a hlavně neregulovatelnou měnu, která úplně nabourává jeho systém dohledu.

Dalším problémem investice do bitcoinu je jeho virtualita. Ani vlastně nevím, jak popsat tento typ investice. Každopádně je ale vysoce riziková. I například proto, že trh podléhá silným býčím a medvědím trendům. Obzvláště proto je prakticky nejhloupější doba investice do bitcoinu právě nyní, když je na vrcholu své popularity. Pokud o této investici přeci jen přemýšlíte, tak počkejte až se o něm zase chvíli nebude mluvit a jeho hodnota spadne zpět na pětinu, tak jako tomu bylo na přelomu let 2013 a 2014. Tehdy kryptoměna propadla z 1 000 dolarů za bitcoin pod 200. Stejně tak tomu může být i nyní, kdy atakuje hranici 2 400 dolarů. Kdo tedy nutně chcete vlastnit bitcoin, chvilku si počkejte. Já ale určitě dávám přednost tradičnějším investičním nástrojům.

Psali jsme:

Jan Bureš: Evropská centrální banka kosmeticky mění komunikaci, koruna je nejslabší od konce intervencí

ZLATO.CZ: Jak se konec intervencí projeví na ceně zlata v korunách?

Jakub Petruška: Čeká nás další krize? Podniky si vytvářejí zásoby levného stříbra

Tomáš Krystlík: ČSR nikdy mezi deset nejvyspělejších států světa nepatřila