Už počtvrté se v této rubrice ohlížíme za velkými českými básníky. Tentokrát je naším hostem Jiří Orten, který odešel, jak sám napsal, „mlád, tak krutě mlád“, avšak jeho stopa v české literatuře nikdy prachem nezapadne.
Už rozsvítili lustry a muzikanti ladí,
nevědí o písni, již nedovedou hrát,
už krásné šaty šustí a tvoji kamarádi
učí se brát, k tanci a tobě brát.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Na adresu Ursuly von der Leyenové a asi i dalších jste napsal, že strpíme ve funkcích fanatiky. Já je ale trpět nechci a určitě nejen já, ale třeba i vy. Ale co zmůžeme? Vždyť jsou občany nevolení a neodvolatelní – podle mě to je záměr EU, že o tom hlavním rozhodují ti, které nemáme šanci vyměnit a ...
Pondělní glosa Jiřího Weigla
