Vážený malý velký muži,

dnešní dopis adresuji Vám, protože právě na Vás v těchto dnech velmi často myslím. Zítra, 3. března, vzpomeneme smutné datum, před dvaadvaceti lety jste napořád odešel.  Za měsíc, 12. dubna, máte narozeniny. Bylo by Vám dvaasedmdesát. Rád bych Vám aspoň takhle na dálku poslal místo pozdravu toto laudatio. Tuhle nám jedna televizní stanice zopakovala nádherný starý film, z časů, kdy se ještě točily filmy i v pravlasti tohoto umu, kdy se ještě hrdým slovem film neoznačovaly jen přituplé komiksové střílečky a kdy herci jako Dustin Hoffman, navzdory zanedbatelné výšce a přerostlému nosu, neslezli z plátna a z mysli a srdce divákova. Ten film se jmenoval Malý velký muž, určitě si na něj vzpomenete. Byl o chlapci – muži, jehož vychovali Indiáni ve svých zvycích a ideálech, a on pak měl problém s touto výbavou obstát v agresivním a nenažraném světě bledých tváří. I ten, kdo film neviděl, asi z toho kontextu pochopil jeho název. A také důvod, proč jsem jej vetkl do oslovení tohoto dopisu zaslaného přes propast nicoty právě Vám.

Narodil jste se na severní Moravě, což je země tvrdých hlav, neústupných a neohebných. Váš dědeček založil a vedl tiskárnu, kde se tiskly na svou dobu unikátní bibliofilie. Bylo to takové dosti vybíravé a kultivované podnikání. Tady někde jste asi pak, v tom krátkém období před šestým rokem života, než Vaší rodině tiskárnu sebrali vítězní komunisté, přišel ke své vybíravosti a kultivovanosti. Vaše verše vyrůstaly z nejhlubších tradic české poesie, byl jste v tomto smyslu dědicem Erbena, Máchy, Dyka, jistě i Nezvala z dob, kdy ještě nepsal agitky. Právě těmi verši jste vstoupil do nezapomnění, zvlášť když jste je zhudebnil, či spíše podtrhnul jejich přirozenou melodičnost, aby si je mohl zazpívat každý, kdo porozuměl. A takových bylo velmi mnoho, zejména v době, kdy jste byl daleko, v německé emigraci, která Vám byla tak těsná. Emigrace byla těsná každému, kdo emigroval z nutnosti, a ne pro kariéru. Každému, kdo srdcem zůstal tady, jen tělo žilo jinde. Možná i proto jste se nesžil s německým prostředím, ačkoli jste velkoměsto, v němž jste bydlel a pracoval, nazýval s něžnou ironií „Mníškem“.