Asi by bylo dobré napsat – Petru Paroubkovou. Pro upřesnění. Už jednou totiž nynější prominentní redaktor MF Dnes Syrovátka vyzýval k upálení čarodějnice Paroubkové, tenkrát to byla Zuzana. Hlavně ať je to nějaká Paroubková. Proč se k podobným praktikám neuchyluje tento tzv. hlídací pes demokracie u paní Klausové, Nečasové, Sobotkové, Havlové, Schwarzenbergové, Kalouskové, Besserové, Drobilové, Palasové (mám vůbec pokračovat?)???

Odpověď asi nebude tak jednoduchá.

Ale začnu pěkně po pořádku. Více než rok mě jistý vydavatel (dnes můj obchodní partner) přemlouval, ať napíšu knihu o svých zážitcích po boku špičkového politika. Neviděla jsem důvod. V momentě, kdy můj manžel dobrovolně a se ctí odstoupil a tím odešel ze špičkové politiky, jsem cítila potřebu se ze všech těch „zážitků“ vypsat a zbavit se jich. A začít novou etapu života. Kniha tohoto charakteru v Čechách nikdy předtím nevyšla. Navíc jsem dostala velmi lákavou finanční nabídku (kterou jsem veřejně přiznala). Kývla jsem. Kniha byla plná emocí a věcí, které o sobě protagonisté většinou číst nechtěli. Proto např. J. Tvrdík Jiřímu v SMS vyhrožoval, jak mu vše popsané v knize osolí a vrátí tak, aby to pocítila i jeho rodina. Jiní politici se buď raději nevyjadřovali nebo se chovali jako šašci a osočovali mě ze lží (např. M. Hašek). Nikdo tzv. lži nebo pomluvy neprokázal. Někteří novináři knihu označili za „snůšku drbů z třetí ruky“. Chápu, že se někteří zlobili. Napsala jsem o nich velmi jitřící a bohužel pro ně pravdivé věci. Byla jsem také velmi opatrná a vyváženě, tj. slovy stejným počtem, jsem informovala o novinářích, kteří byli dle mého názoru kladnými nebo zápornými hrdiny. Co se týče ostatních protagonistů, v průběhu roku od vydání knihy se téměř vše ukázalo v jasném světle – korupční nekalé praktiky Bárty, slabošství B. Sobotky, propojení Haška s Tvrdíkem, Nečasova přítelkyně, Schwarzenbergova senilita atd. O všem jinými slovy informovala média.

Za knihu jsem inkasovala něco přes 1 mil Kč. Žádnou jinou knihu už nenapíšu a tato jediná byla bestsellerem – co já vím určitě např. v NeoLuxoru na Václavském náměstí. Také se velmi dobře prodávala po internetu. Je jasné, že knihu od Paroubkové se někteří prostě v obchodě koupit styděli, hlavně po tom, co se o ní předem napsalo. Celkem se prodalo zhruba 10 tisíc kusů. Pro závistivce mohu hrdě říct – jsem velmi spokojená.

Manžel během roku napsal knihy tři. U jednoho vydavatele vydal dvě knihy pamětí s příslibem, že mu bude i v budoucnu vydávat jeho politické memoáry. Jakožto bývalý premiér dostal exkluzivní smlouvu na 4 mil. korun. Smlouva se netýká jen nákladu, ale hlavně autorských práv. Zatím se celkem prodalo kolem 43 tisíc kusů obou titulů. Že nefiguroval v žebříčku bestsellerů? Že se knihy prodávají hlavně po internetu? A divíte se vůbec po letech negativní kampaně proti Jiřímu Paroubkovi? Někteří novináři si pletou jablka s hruškami. Všichni jimi dotazovaní používali slova jako „u nás“ (v jejich obchodech), kniha „by zřejmě měla být v žebříčku“ (to neznamená, že tam být musí) apod. Jsem vydavatel – začátečník. Ale jistě vím, že můj partner ve vydavatelství měl největší úspěch v prodeji jisté kuchařky – sto tisíc kusů – prostřednictvím dealerů nebo u jiných titulů přes internet (svůj firemní). Je zřejmé, že tyto tituly se nikdy v žádném žebříčku bestsellerů neobjeví. Vlastně objeví – v tom našem firemním.

Suma sumárum dostali jsme 5 mil. korun. Někdo může hrát na závist, jiný na city. Ale vše je řádný zdaněný výdělek.

Nikdo mě nenačapal na ničem nekalém. Zkrátka a dobře jsem odkryla karty sama a dobrovolně. Může si říkat kdo chce, co chce, ale jsem čistě soukromá osoba. Manželka jednoho z poslanců. Manželka předsedy jedné z mnoha (ne)parlamentních stran. Manželka podle některých zcela bezvýznamného politika. Přesto jsem redakci Týdne poskytla veškeré údaje ohledně koupi mého řeckého domu. Pardon půlky dvojdomu. 2,5 mil. stál dům a stejně tak rekonstrukce se zařízením. Poskytla jsem fotografii před rekonstrukcí, manžel pak fotografii po rekonstrukci. V redakci jsem předložila k nahlédnutí manželovu smlouvu na knihy, fakturu za rekonstrukci domu a v kopii nechala kupní smlouvu (je v řečtině - tak, aby si nemysleli, že si vymýšlím). Tím jsem akci „řecký dům“ považovala za ukončenou. Psal se čtvrtek 8. prosince.