Zákon podle kandidátů stanoví obcím povinnost mít sociální byty pro své občany a bude přijat parlamentem, který vzejde z voleb v roce 2017. Bude pomáhat lidem v bytové nouzi, mohlo by se však stát, že nebude pamatovat na osoby diskriminované na trhu s bydlením, po výkonu trestu a na osoby s dluhy. Nejčastěji se v očekáváních od zákona se svými voliči názorově rozchází ODS a TOP 09.
Návrh, aby zákon o sociálním bydlení stanovil obcím povinnost mít určitý počet sociálních bytů pro občany v bytové nouzi, by po přepočtu na odhadovaný zisk křesel (dle odhadu výsledku z 9. 10. 2017 - ZDE) podpořilo 139 z 200 budoucích poslanců. O nároku na poskytnutí sociálního bydlení budou rozhodovat obce na základě doporučení státu. V dostupnosti bydlení by u státu našly zastání například matky samoživitelky a oběti domácího násilí, lidé s postižením, děti odcházejících z dětských domovů, senioři či rodiny s dětmi. Hlavními cíli zákona by bylo skoncovat s byznysem s chudobou, aby děti nevyrůstaly na ubytovnách a ochránit je před odebráním do ústavů. Pro kandidáty je také zásadní schválit zákon, který zajistí, že byty dostanou pouze lidé v opravdové nouzi, kteří na sobě budou dále pracovat. Kandidáti počítají s tím, že bude potřeba do systému vložit finance nad rámec stávajícího rozpočtu, kolik lidí však dosáhne na sociální bydlení stále není jisté. Kompletní výsledky průzkumu naleznete v odkazu ZDE.
Se svými voliči se názorově rozchází ODS a TOP 09
V představách o podobě zákona se kandidáti stran a jejich voliči obecně spíše shodují. Velké rozdíly však můžeme dle šetření opakovaně nacházet především u TOP 09 a ODS, méně pak u KDU-ČSL a ANO. V klíčové otázce, zda by měl zákon stanovit obcím povinnost mít určitý počet sociálních bytů, které by nabízely občanům v bytové nouzi, takovou povinnost podporuje 69 % voličů TOP 09, oproti tomu však pouze 20 % kandidátů. Podobně u ODS se jedná o 79% podpoře voličů ODS oproti 24 % kandidátů. V tom, komu by mělo být sociální bydlení určeno, ODS a TOP 09 oproti svým voličům prosazují daleko restriktivnější přístup, a to téměř u všech cílových skupin. Nejmarkantnější rozdíl je u TOP 09: pouze 16 % kandidátů chce, aby zákon o sociálním bydlení pomáhal lidem diskriminovaným na trhu s bydlením, a přitom to podporuje 71 % jejich voličů. ODS i TOP 09 se se svými voliči také výrazně rozchází i v tom, jestli by měl zákon dávat šanci lidem s dluhy – tento cíl zákona podpořilo pouze 32 % kandidátů z ODS (oproti 75 % jejich voličů) a 30 % TOP 09 (oproti 75 % voličů) – a také v tom, aby zákon dával šanci na bydlení i nezaměstnaným. To podporuje 58 % kandidátů ODS (oproti 71 % jejich voličů) a u TOP 09 jen 27 % kandidátů (oproti 87 % voličů).
Zákon o sociálním bydlení chtějí voliči i politici. To nejtěžší přijde
„Kandidáti dle našeho šetření jasně ukázali, že podporují zákon o sociálním bydlení a že ho chtějí ve svém volebním období přijmout. Přijmout tento zákon slíbila už minulá vláda (a před ní například vláda Mirka Topolánka v roce 2008), svůj slib však nesplnila. Dle politiků zákon neprošel kvůli sporům, jak by měl vypadat. Že zákon o sociálním bydlení chtějí voliči dle průzkumů již víme. Nyní konečně víme už i to, že ho chtějí i politici a jak by takový zákon, aby měl co největší šanci projít, měl vypadat. Politici tak vidí, že v podpoře zákona o sociálním bydlení nejsou sami, mají podporu jak voličů, tak svých kolegů. Opravdu připravit ho bude mnohem těžší úkol. Minulá vláda to nezvládla. Nová vláda musí přistoupit k jeho přípravě zodpovědněji. Základním problémem je resortismus, na ten mají kandidáti jasný názor: Zákon má společně připravovat Ministerstvo práce a sociálních věcí s Ministerstvem pro místní rozvoj. Nejmenší podporu v nové sněmovně má samostatná gesce zákona Ministerstvem pro místní rozvoj. Na zákonu je nutné začít pracovat co nejdříve, a konečně řešit problém bytové nouze, který Česku začíná výrazně přerůstat přes hlavu. Doposud bytová nouze pouze rostla,“ uvedl předseda Platformy pro sociální bydlení Štěpán Ripka.
Situace na trhu s bydlením se prokazatelně horší – je třeba to řešit
Počet lidí v bytové nouzi se jen v letech 2010-2015 ztrojnásobil, nyní jich v Česku je na 200 000. Češi zároveň dávají až 80 % svého čistého přijmu za pronájem a nájemné v Česku se zdražuje 2x rychleji, než rostou mzdy. (Více ZDE) Čechy obecně dle databáze Numbeo tíží jedny z nejvyšších nákladů na bydlení. V rámci Evropské unie drží čtvrté místo od konce, pokud jde o výši těchto nákladů. Když si chce rodina v Česku pořídit vlastní bydlení, vydá na něj téměř 11 a půl svých ročních platů. Hůř jsou na tom už jen Švédi, Maďaři a Litevci. Podobné výsledky hlásí i nedávné studie společnosti Deloitte a OECD. Navíc žijí Češi poměrně namačkaně, na jednu osobu připadá jen 1,4 místnosti. To je v rámci OECD značný podprůměr. (Více ZDE)
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
