RADEK POKORNÝ upozorňuje na prorůstání takzvaných neziskových organizací vládním sektorem a jejich činnost zaměřenou proti našim národním zájmům.

V těchto privilegovaných neziskovkách se soustředí perspektivní kádry, které za peníze daňových poplatníků dělají "osvětu" a propagandu v terénu. Nebo naopak slouží k tomu, aby do veřejného prostoru vnášely témata, s nimiž by se politici neodvážili přijít - a pak na ně takzvaně reagují. Je to dohodnutá hra. Charakteristickým rysem těchto státních neziskovek je podpora všech rozvratných tendencí, jimiž se současný režim snaží narušit původní strukturu společnosti, aby ji mohl lépe ovládat.

Je proto přirozené, že neziskovky žijící z velké části z našich daní distribuovaných ze státního rozpočtu přes kapitoly jednotlivých ministerstev, mají v repertoáru prakticky všechno, co může nějakým způsobem narušit tradiční řád a přirozené hodnoty naší společnosti. Od propagace a podpory multikulturalismu a vyzdvihování práv menšin nad práva většiny, projevující se už nejen v romském aktivismu, ale v posledních dvou letech zejména podporou imigrace, až po obhajobu a prosazování zahraniční politiky "spřátelených" zemí.

Na mnoha ministerstvech se zvláště za Sobotkovy vlády (ale bohužel i předtím za vlád takzvaně pravicových) podařilo pevně provázat činnost těchto neziskovek a agendou úřadů. Radikálně neomarxistická avantgarda ovládající (donedávna) přes Jiřího Dienstbiera absurdní ministerstvo pro lidská práva, tak způsobila málem krizi v Sociální demokracii.

Všechnu moc sovětům

Dienstbier přenášel své revoluční výdobytky do praxe s takovým gustem, že podle neveřejných průzkumů, které si Lidový dům nechává dělat, způsobil odliv tradičního voličstva socialistů v takové míře, že Sobotkovi nezbývalo, než ho z vlády ke konci roku odvolat, doufaje, že na něj lidé zapomenou. To se mu ale sotva podaří, neboť škody napáchané na tradičním voličském elektorátu jsou nejspíš nevratné.