Radim Uzel: Čínské léčitelství a medicína

26.04.2017 8:20

Každý, kdo v posledním půlstoletí absolvoval studium lékařství, má celkem přesnou představu o tom, co je to lékařská věda. V širším slova smyslu je to medicína založená na důkazech, tedy Evidence-Based Medicine – EBM.

Radim Uzel: Čínské léčitelství a medicína
Foto: Hans Štembera
Popisek: Radim Uzel na autogramiádě Lubomíra Štrougala

Proti tomuto přesně vymezenému termínu pak stojí alternativní medicína, nazývaná též též alternativní a komplementární medicína - Complementary and Alternative Medicine CAM. Tento pojem zahrnuje všechny metody tzv. neklasické medicíny. Jejich společným znakem je, že metody a postupy nejsou testovány na účinnost a bezpečnost způsobem, jaký je obvyklý v moderní medicíně, nebo v tomto testování selhaly. Alternativní medicínu v mnoha případech nemusí provádět lékař, ale léčitel, který nemá potřebné medicínské vzdělání a který není právně odpovědný za poškození svého klienta.

Zdaleka to neznamená, že alternativní medicína je ze své podstaty chybná a špatná, nebo neúčinná. Vždyť už samotné slovo komplementární znamená doplňující. Žádný zkušený lékař alternativní medicínou, léčitelstvím nepohrdá, ale považuje ji za někdy více a někdy méně potřebný doplněk klasické medicíny založené na poznatcích lékařské vědy. Výhody léčitelství pak spočívají především v jejich výlučnosti, netradičnosti a novosti, kteréžto vlastnosti hrají význačnou roli v ovlivnění psychosomatického aspektu většiny nemocí.

V pojetí alternativní medicíny se pak dopouštíme nejzávažnější chyby v tom, že tuto medicínu považujeme za nějakou lepší, nebo za schopnou v plné šíři nahradit klasické lékařské postupy. Toto pojetí pak může vést k závažnému poškození pacienta. Další chybou je pak chápání klasické a alternativní medicíny jako dvou nepřátelských vojenských táborů. Jejich vzájemné odstřelování a občasné lokální bitvy vedou pak k tomu, že v hlavách lidí vzniká zmatek a nemocný nakonec neví komu věřit.

V posledních několika týdnech se takováto lokální válka rozhořela v mnoha tištěných i internetových mediích a pozvolna nabývá charakteru zákopové války dvou znepřátelených armád připomínajících středověké náboženské války mezi přívrženci „podobojí“ a „pod jednou“, zda tedy má být přijímáno pouze tělo, nebo i krev páně. V tomto boji umíraly statisíce lidí, mnozí emigrovali, mnozí byli ožebračeni, zabaven majetek, často jim byla dokonce i useknuta hlava.

Mám před sebou dva publikované texty příslušníků opačných vojenských šiků. První článek pochází z pera prof. MUDr. RNDr. Jiřího Beneše, CSc., předsedy pracovní skupiny České lékařské společnosti J. E. Purkyně pro posuzování nevědeckých metod (Tempus medicorum 4/2017. str. 5). Druhý text napsala lékařka MUDr. Ludmila Bendová, zakladatelka SinoBiologické společnosti do Lidových novin dne 22. 4. 2017, str. 15).

Profesor Beneš jednoznačně tvrdí, že čínské léčitelství odporuje přírodním zákonům a poznatkům současné vědy. Čínská medicína není medicína, ale léčitelství a jako takovou ji nelze zařadit do systému zdravotnictví. Hlavním nedostatkem je pak absence právní zodpovědnosti léčitele. Toto stanovisko podporuje Vědecká rada České lékařské komory. Stanovisko, že čínští léčitelé nejsou zdravotníky podpořily svým podpisem desítky lékařů zvučných jmen, přednostů renomovaných klinik a dalších zdravotnických pracovišť. Mnozí z nich pak pranýřují politický a obchodní projekt Fakultní nemocnice v Hradci Králové, který charakterizují jako určitý druh podvodu páchaného na pacientech.

MUDr. Ludmila Bendová ve svém emotivním textu podporujícím tradiční čínskou a orientální medicínu (TCM-OM) obviňuje české vědecké kapacity ze zaostalosti za ostatní pokrokovou Evropou. V USA, Austrálii i Británii nejsou oddělení alternativní medicíny výjimkou a nejčastěji v nich figuruje právě čínská medicína. Studium čínské medicíny je stejně náročné a intenzivní jako studium západní medicíny. V Číně jde údajně o minimum čtyř let denního studia pro akupunkturu nebo jedenácti let (!) pro fytoteprapii. Jedná se totiž o fascinující a rozsáhlé zdroje tisíců (!) bylin a léčivých drog nebo znalosti stovek (!) akupunkturních bodů a metod jejich stimulace.

Poněkud úsměvně působí pak argument, že v USA mohou být oběti závislosti odsuzovány k povinné léčbě akupunkturou. Pánbůh nás chraň před americkou justicí! Už vidím ty naše feťáky a gamblery jak si místo drogy nebo hrkání na hracích automatech nechávají do sebe píchat akupunkturní jehly.

Korunu tomu nasazuje ústřední motiv pojednání Dr. Bendové: „Tradiční čínskou medicínu si lze představit jako dlouhověkou želvu se čtyřma nohama: akupunkturou, fytoterapií, cvičením a masážemi. A podle taoismu celá drží pohromadě díky páteři a kostem.“

Není sporu o tom, že všechny tyto čtyři želví nohy jsou účinné. Jsem však také přesvědčen o tom, že když se v mnohých případech ještě nepřidá noha pátá – založená na důkazech lékařské vědy (Evidence-Based Medicine), směřuje ta želva nezadržitelně tak nanejvýš do krematoria.

Každý rozumně uvažující lékař by měl tedy usilovat o jakési usmíření obou nepřátelských táborů, klidu zbraní a příměří. Mezi medicínou a léčitelstvím ovšem existuje nepřekročitelná hranice, ale neměla by přes ni směřovat palba. Čínské lékařství nesporně není lékařstvím, ale léčitelstvím. A jako s takovým by s ním mělo být zacházeno. Neměli bychom vyčítat Fakultní nemocnici v Hradci Králové zavedení oddělení čínského léčitelství. Určitě to přinese mnoha pacientům prospěch a nemocnici zisk. Vždyť přece stejně si tam mohou zařídit kadeřnický salón a třeba i pedikúru. Jenom aby potom nechodili třeba onkologičtí pacienti raději na kosmetiku místo na chemoterapii!

MUDr. Radim Uzel, CSc.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.

reklama

autor: PV

Odchod do důchodu

Paní Schillerová, přijde mi to, nebo nějak často měníte své názory? Teď tvrdíte, že je pro vás navýšení věku odchodu do důchodu nepřijatelné, ale podle jiných, s tím souhlasili a zrovna vy jste to jako ministryně sama navrhovala - https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/396856-schillerova-chce-zvysi...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Weigl: Tatínkovo výročí

15:22 Jiří Weigl: Tatínkovo výročí

Letos v pátek 12. dubna by bylo mému otci 100 let. Zemřel velmi mladý v roce 1963, bylo mu 39 roků. …