Prasklina je hluboká. Bolí to dodnes a zůstává. A přesto – i když se rána nikdy nezavře – do ní dopadá světlo, stále více a více. Světlo naděje, lidskosti a solidarity. Svítí do tmy. Před pěti lety, 19. prosince 2016, došlo k nejhoršímu teroristickému útoku islamistů, jaký kdy Spolková republika Německo zažila. Zanechal hlubokou ránu ve vašich srdcích, v srdcích nás všech. Matky, otcové, děti, partneři, přátelé, blízcí byli brutálně zavražděni a vytrženi ze života. Téměř stovka lidí byla zraněna, řada z nich dodnes trpí vnitřními i vnějšími zraněními.
Pozůstalí, vy, dámy a pánové, jste z jedné vteřiny na vteřinu propadali bolestí a smutkem. Ztráta milovaného člověka nás zanechá odhalené a dezorientované. Nic není takové, jaké bylo. Společné sny jsou zničeny. I po pěti letech bude bolest stěží snesitelnější. Každé Vánoce, každého 19. prosince je tam všechno znovu, jako by se to právě stalo. Vím, že slova tuto ránu nezahojí. Ale chtěl bych vás, příbuzné a přátele obětí a zraněných z celého srdce ujistit: Nejste ve svém smutku sami.
Sascha Hüsges zemřel 5. října tohoto roku. Zatímco se stalo neuvěřitelné a lidé na náměstí Breitscheidplatz zasáhli, on byl jedním z prvních, kdo přispěchal na pomoc zraněným. Sám byl vážně zraněn. Dnes, po pěti letech, také truchlíme nad Saschou Hüsgesem, který zraněním podlehl. Připomeneme si jeho odvahu, vstřícnost a nezištnost. Naše myšlenky jsou s jeho manželkou, rodinou a přáteli.
Rána z 19. prosince 2016 rozděluje váš život na před a po. Také rozděluje vědomí naší společnosti na před a po. Bariéry a betonové patníky kolem vánočních trhů a zvýšená přítomnost policie zviditelňují tento zlom v panorámatu města. Patnáct metrů dlouhá trhlina před vchodem do Pamětního kostela připomíná oběti teroristického útoku, připomíná tento zářez ve vašem životě. Vypráví o nástupu násilí v naší společnosti. Ale tato prasklina a zářivá, lesklá slitina, kterou je vyplněna: Vydávají také svědectví o tom, co drží naši společnost pohromadě.
Brutální útok na berlínském vánočním trhu na náměstí Breitscheidplatz byl zaměřen na náš způsob života: v míru, svobodě a demokracii. Záleží mi na tom, abychom si tento společný svobodný život nenechali vzít. Tak jako je povinností státu odhodlaně bránit otevřenou a svobodnou společnost, tak to chceme chápat jako povinnost držet pospolu, i když nás z vražedného činu přepadne bolest a vztek. Skutečnost, že se zde dnes scházíme, nenechá nikoho na pochybách, že se nenecháme rozdělit! Naše komunita je silnější než strach. Tato síla, kterou jako společnost společně jsme, nám dává podporu a naději. Ona je světlo, které padá skulinou do temnoty.
Vaše mezináboženské dílo je také paprskem naděje, milý pastore Germere. Vysílají silný signál k toleranci a otevřenosti vůči světu, proti nenávisti a proti rozdělování společnosti. Tímto způsobem žijete společně se svou komunitou, že žádná víra nemůže ospravedlnit násilí. Chci vám za to poděkovat. Musíme přiznat, že stát nedokázal dodržet své sliby ochrany, bezpečnosti a svobody. Je zavázán vám, obětem, zraněným a vašim blízkým. Má povinnost napravit chyby, selhání a problémy, které zabránily tomuto útoku zabránit.
Proces vyrovnávání se s věcmi za posledních pět let ukázal, že došlo k chybám. Stát – a stojím před vámi jako jeho zástupce – musí tyto chyby napravit, v případě nových zjištění musí dále šetřit. Jen tak může důvěra lidí ve svůj stát znovu vzrůst. Brutální útok na berlínském vánočním trhu na náměstí Breitscheidplatz byl zaměřen na náš způsob života: v míru, svobodě a demokracii. Záleží mi na tom, abychom si tento společný svobodný život nenechali vzít. Tak jako je povinností státu odhodlaně bránit otevřenou a svobodnou společnost, tak to chceme chápat jako povinnost držet pospolu, i když nás z vražedného činu přepadne bolest a vztek.
Skutečnost, že se zde dnes scházíme, nenechá nikoho na pochybách, že se nenecháme rozdělit! Naše komunita je silnější než strach. Tato síla, kterou jako společnost společně jsme, nám dává podporu a naději. V té době také docházelo k nepodporám pozůstalých a zraněných. To jsme se museli hořce naučit. Tato selhání zůstávají hořká, zůstávají bolestivá. Od té doby se ale něco změnilo, došlo ke znatelnému zlepšení, a to především díky vašemu odvolání a vašemu nasazení, milí pozůstalí.
A toto, vaše odhodlání musí zůstat naší pobídkou! I když se v péči o oběti na spolkové a zemské úrovni mnohé zlepšilo, víme o úkolech, které před námi stojí, abychom obětem zaručili nebyrokratickou a důstojnou podporu. Jsem vám z celého srdce vděčný, že máte sílu přijet 19. prosince sem do Berlína na místo útoku, abyste si s námi připomněli oběti. A také žádám ty z vás, kteří tu dnes nemohou být: držme spolu i v budoucnu. Nemůžeme zacelit ránu ve vašem životě, ale sdílíme vaši bolest.
Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
