Na celé kauze palestinského muslima konajícího ve jménu Alláha není zajímavý samotný čin zfanatizovaného jednotlivce, jedná se již o evergreen rozmáhající se po celé západní Evropě vpravdě v internacionálním duchu (berlínský atentátník, bruselští, londýnský a mohli bychom ve šňůře pokračovat), ale způsob, jakým média o případu informovaly a jak muslimského vraha hodnotili.

Nejprve jsme se dozvěděli, že motiv útoku není znám, po několika hodinách již se objevuje zpráva ze strany německých vyšetřovatelů o možném motivu loupežného přepadení, což okamžitě s nadšením přetiskují všechna mainstreamová média. Pravda útočník nic s sebou při svém odchodu (úprku) z obchodu nevzal, aniž by řádně zaplatil, dokonce i tu mačetu resp. kuchyňský nůž si nejprve řádně zakoupil a až potom následně s ní šel vraždit, ale to nic nebránilo vyšetřovatelům přijít s neuvěřitelnou tezí o loupežném přepadení.

Nastal poté večer, soumrak a druhý den po celé dopoledne veřejnost (nejen německá) čeká na další oficiální vyjádření hamburské policie. Občané přece musí pochopit, že schválení stanoviska se musí podrobně prokonzultovat a následně schválit v tiskovém odboru německé kancléřky.

Schválen obsah a druhý den po poledni vyšetřovatelé přicházejí s „překvapivým“ tvrzením o možném náboženském motivu a psychicky narušeném jedinci.

Všimněte si té neuvěřitelné mutikulturalistické korektnosti: Náboženský motiv!