Minimálně stejného marketingového úspěchu ale dosáhli, když obalamutili pirátstvo a po jejich zádech (stejně tak, jak to udělali kdysi po zádech topky) se vyšplhali do Parlamentu, a přitom ještě stačili Piráty historicky znemožnit. V tom samém Parlamentu navíc bez mrknutí oka záhy porušili koaliční smlouvu, kterou s Piráty uzavřeli, a ještě se cítili ublížení a naštvaní. K tomu se ale ještě dostanu.

 

Teď si pojďme ukázat, jak tedy fungují ti „jediní a poslední čistí a transparentní“ Mirkové Dušínové naší politické scény.

 

V pořadu 168 hodin na otázku o minulosti Věslava Michalika prohlásil, že o kyperské záležitosti neměl povědomí. Ze lži ho usvědčila tisková zpráva ANO2011 z listopadu 2019, kde jsem ho jako předseda zastupitelského klubu (ANO) už tehdy vyzval, aby sporné dary z daňového ráje vrátil. Více informací o celé záležitosti najdete i zde.

V příspěvku, který vidíte níže a kde demonstruje, jak mu lidé vyhrožují kvůli jeho postojům k očkování, kdoví proč zmiňuje i žalobu, která se týká štědře placených městských právníků v Kolíně, kde starostoval. A že byl k městským právníkům Rakušan štědrý, to lze dohledat v registru smluv a nejen tam. Třeba svému kamarádovi Tomáši Kasalovi podepsal smlouvu na 943 800 Kč ročně, a dokonce nebyla ani vázána na konkrétní úkoly. Téměř 80 000 Kč bral Kasal jako paušál každý měsíc! Slovy Jiřího Paroubka: Kdo z vás to má?   

 

Těžko pak věřit tomu, že „dnes jsou to necelé 2 000 000“ za rok. Zvláště když se podíváte do registru smluv, kde naleznete, že v roce 2021 vyplatila kolínská radnice za smlouvy o právní pomoci téměř 3,5 milionu korun. Kamarád pana Rakušana si tento rok polepšil dokonce na 1 234 200 korun za rok. Smlouvy podepsané na příští rok jsou ve stejném objemu.

Příklad č. 3 Věslav Michalik mlží o svých podnikatelských aktivitách

Určitě si vzpomenete, jak se pan Michalik nechal slyšet, že na úspěšném podnikání není nic špatného a svůj majetek odhadl na cca miliardu korun. Problém nastal, když byl nominován na ministra a novináři se začali pídit po původu tohoto majetku a po vlastnických strukturách některých firem, které končily nedohledatelně na Kypru. Michalik tenkrát řekl, že vše vysvětlí. Místo toho ale oznámil, že se kandidatury na ministra vzdává, a otázky kolem kyperských firem nechal bez odpovědi.

Kdo vlastní kyperskou firmu, která jeho firmám půjčila více než 100 milionů, napřed sdělit odmítal a zapíral. V první fázi jakoukoli návaznost na kyperskou společnost popřel. V rozhovoru, který poskytl Lidovým novinám, dokonce řekl, že s Lowfieldem nikdy nepodnikal. To byla nepravdivá informace, byla to lež.

Později řekl, že vlastníkem je jeho žena, ale kdo tomu ve světle toho mlžení může dnes ještě věřit? Co je ale důležitější – K PŮVODU TĚCH 100 MILIONŮ ODMÍTÁ COKOLI ŘÍCI ON I JEHO MANŽELKA, pokud tedy nevezmeme za bernou minci to, že si je firma vydělala svojí činností. Čemuž já osobně odmítám uvěřit, zvláště ve světle podivně „uklizených“ provizí od ČSOB.