Příklad č. 3 Věslav Michalik mlží o svých podnikatelských aktivitách

Určitě si vzpomenete, jak se pan Michalik nechal slyšet, že na úspěšném podnikání není nic špatného a svůj majetek odhadl na cca miliardu korun. Problém nastal, když byl nominován na ministra a novináři se začali pídit po původu tohoto majetku a po vlastnických strukturách některých firem, které končily nedohledatelně na Kypru. Michalik tenkrát řekl, že vše vysvětlí. Místo toho ale oznámil, že se kandidatury na ministra vzdává, a otázky kolem kyperských firem nechal bez odpovědi.

Kdo vlastní kyperskou firmu, která jeho firmám půjčila více než 100 milionů, napřed sdělit odmítal a zapíral. V první fázi jakoukoli návaznost na kyperskou společnost popřel. V rozhovoru, který poskytl Lidovým novinám, dokonce řekl, že s Lowfieldem nikdy nepodnikal. To byla nepravdivá informace, byla to lež.

Později řekl, že vlastníkem je jeho žena, ale kdo tomu ve světle toho mlžení může dnes ještě věřit? Co je ale důležitější – K PŮVODU TĚCH 100 MILIONŮ ODMÍTÁ COKOLI ŘÍCI ON I JEHO MANŽELKA, pokud tedy nevezmeme za bernou minci to, že si je firma vydělala svojí činností. Čemuž já osobně odmítám uvěřit, zvláště ve světle podivně „uklizených“ provizí od ČSOB.