Naprosto neuvěřitelné bylo truchlení pro V. Havla, uzavřené novoročním projevem Hlavy. Politika je u nás založena především na lživé mediální reklamě, v níž často a přímo vystupují naši přední politici. Pomocí lží nám vytvářejí lživý svět, abychom ztratili vlastní vidění reality – a o to jde politické elitě především. Potlačit realitu a pravdu za každou cenu. Stejně, jako za bývalého režimu, máme oslavovat politické hrdiny pomocí lží, demagogie a polopravd. Je nutné zformovat stádo ovčanů již od útlého věku „k obrazu“ současných lhářů.

Lží je, že máme prezidenta pro všechny občany – je prezidentem  jen úzké skupiny občanů, nikoli všech občanů. Nebrání většinové zájmy občanů, ale jen zájmy úzké skupiny nejbohatších. To samé se týká současné koalice, která kope jen za nově vznikající privilegovanou třídu nejbohatších, nikoli za lepší život většiny občanů. Škrty a reformy jsou nastaveny tak, aby se v nejmenším nejbohatších nedotkly a většina občanů, za cenu chudnutí, jim zabezpečila další bezstarostný život – jak jinak, než za pomocí lží, podvodů a dokonce šikany občanů. Demokratické to není v žádném případě, neboť ti nejbohatší se na reformách a škrtech nepodílejí, pouze na nich vydělávají.

Ministerstvo školství dospělo k názoru, že mládež se dostatečně neučí a nezná naše dějiny 20. a 21. Století. Ze všech souvislostí je zřejmé, že se opět budou přepisovat dějiny a tvořit se noví hrdinové a státníci, možná i ekonomové. Učitelé údajně neumějí nové dějiny Česka vyučovat.  Lži  nuceně vyučovali 40 let do „sametu“ a „pravda“ dle naší pravicové elity, se dnes vyučovat  nesmí, aniž by nebyla  považována zase za lež. Možná učitelé dostali přidáno proto, aby lhali dál a lépe. To je dnes nový trend – dobře platit a přeplácet za lži a podvody poté, kdy byl stát rozkraden a rozprodán,  kdy vzniká nová chudina, bezdomovci a zástupy nezaměstnaných.

Život  občana ve světě lhářů lehký není a na lhaní a podvodech se vydělává více, než za jakoukoli poctivou práci. Na lžích se nikdy nic kloudného a trvalého nepostavilo, ale o to nejde. Jde pouze o to, aby si nově vzniklá šlechta se svým prezidentem, udržela  a násobila jmění a zlaté hromady, které si stele pod sebe. V těchto dnech  oprášila naše „politická  elita“ T.G. Masaryka v souvislosti s úmrtím V. Havla, který  „předčil“  i zásluhy T.G. Masaryka o stát. „Nelhat a nekrást“ se však z odkazu T.G.M.  zcela  pragmaticky vypustilo. Naši „politici“ připravili lidem  chudobu a nezaměstnanost, proto se chudí mají obracet  po staru  a „konzervativně“ už  jen na slepou víru a církve oprašují svá naučení o povinnosti poddaných sloužit bohatým pánům, jinak se na Nebesa poddaní nedostanou. Zcela pragmatická Hlava se zasnoubila nově s církví římsko-katolickou s tím, že je třeba, aby občané a poddaní byli chudí  a hloupí a nadále slepě věřící všem lžím, které jim politici přes svá média, nyní i církve, budou nadále kázat. Za to  budou církve bohatě odměněny vráceným majetkem  a jako bonus obdrží i to, co jim od roku 1919 dávno nepatří.

Z bohatství a průměrného platu kolem 40 tisíc Kč  – jak  předpovídala pragmaticky  ještě nedávno Hlava, včetně světlých zítřků sešlo a tak je vymyšleno, že se lidé obrátí rovnou k Bohu a politiky nechají konečně na pokoji. S odstupem doby lze říci, že se náš „ekonomický bůh“ velmi často mýlil, nejen ve svých předpovědích. Pragmatické tunelování kde čeho, přineslo ovoce.  Tunelováním  vznikla a obohatila se část novodobé šlechty. Bohatí, zejména ti, co si nakradli, mohou být i v roce 2012, zcela klidní – růst jejich zlatých hromad a dalších privilegií šlechty, mají zaručen – jich se krize nedotkne vůbec. Po vzoru starých pořádků se nastoluje nevolnictví a návrat k církvím,  jež má lid poddaný utvrzovat v tom, že tak tomu jest a bylo od nepaměti.  „Šlechta“ může krást bez potrestání a jen na chudinu musí být přísný metr. Chudině nesmí být odpuštěno zhola nic, je od toho, aby živila vrchnost-lháře a podvodníky všeho druhu a ti mohli na oplátku prožírat vesele státní kasu, plnící se neustálým zvyšováním daní a záměrným zdražováním všeho. Tak si Hlava představuje pragmatický konzervatizmus a spolupráci s církvemi.