SPOLEČNĚ ZA MÍR
Svět má nebezpečně blízko k nové globální konfrontaci. Mezinárodní řád je v troskách. Velmoci dlouhodobě podkopávají smluvně zakotvená pravidla účelovým výkladem, ignorováním zásad mírového soužití i bezohlednou vojenskou agresí. Výsledkem jsou projevy chaosu, pokrytectví a svévole v mezinárodních vztazích. Hledat viníka za stav, do kterého jsme se za posledních pětadvacet let dostali, nikam nevede. Vinni jsme všichni. Všichni se shodneme v jedné věci: chceme mír. Ne všichni však o mír aktivně usilujeme. Proto pokládáme za nutné zastavit roztáčející se spirálu militarismu, násilí a nenávisti, přihlásit se k tradicím humanismu, míru a nenásilí a vyzvat všechny lidi dobré vůle, aby společně přijali a prosazovali opatření, která nastolí kulturu míru, spolupráce a bezpečnosti pro všechny.
Pokládáme za obrovskou chybu, že se mezinárodní společenství odklonilo od zásad Pařížské charty za novou Evropu, přijatou na summitu v listopadu 1990. V ní se všechny evropské státy, ale také Sovětský svaz, USA a Kanada, shodli na tom, že bezpečnost je nedělitelná a že není možné posilovat bezpečnost jedněch na úkor druhých. Proto považujeme vytváření exkluzivních vojenských bloků, které stupňují zbrojení a konfrontaci, za překonané a nebezpečné. Je nejvyšší čas vrátit se k ideálům, díky nimž skončilo ideologické soupeření dvou supervelmocí. Je nejvyšší čas vyzvat odpovědné představitele stran, států a mezinárodních organizací, aby hledali nový světový řád, který bude odpovídat potřebám a zkušenostem současnosti, který bude zaručovat stejnou bezpečnost pro všechny a zavazovat všechny národy ke společné práci ve prospěch posílení globálního míru, spolupráce a spravedlnosti. Je to vaše povinnost vůči mírumilovným lidem!
Už těsně po druhé světové válce, v atmosféře euforie, která zavládla po šestileté agónii lidstva, varovali Albert Einstein, Bertrand Russell a Thomas Mann mezinárodní společenství, že snaha odvrátit válku pouze smluvními dohodami mezi suverénními státy nestačí a že pokud se nepodniknou důraznější kroky k organizaci míru, stane se Charta OSN pouhou tragickou iluzí. Světoví lídři však bohužel nedokázali navrhnout nic lepšího, i tentokrát šlo jen o zoufalý pokus, který se už tolikrát prokázal jako marný. Suverenita soupeřících velmocí se v mezinárodních vztazích projevuje značnou svévolí, mezinárodní právo je tak v konečném důsledku uplatňováno jen vůči malým a slabým státům. Zájmy hegemona hrají prim. To vše narušuje vyšší princip regulace mezinárodních vztahů.
Chceme posunout mírové hnutí na vyšší úroveň. Nechceme být pouhými obránci míru, chceme být jeho tvůrci. Vycházejíce z Deklarace OSN za kulturu míru a nenásilí z roku 1999 nechceme se omezovat pouze na zoufalé protesty proti válce v době, kdy se už válečný požár rozhořel. Vytváření kultury míru a nenásilí je pro nás hlavním předpokladem mírového soužití všech lidí na Zemi.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV