Velice správné vojenské rozhodnutí k vyklizení jmenovaného prostoru sice avizoval nový velitel Ruské armády brzy po svém jmenování konkrétně tím, když hovořil o nutnosti přijetí bolestivých rozhodnutí. Ovšem pověst generála Sergeje Surovkina vytvořila ve veřejnosti atmosféru, v níž je „ústup z dobytých pozic“ důvodem k všeobecné depresi, jež je logicky zdrojem všemožných, především až fantasmagorických spekulací.

Tvrdím proto opakovaně, že není chybou teprve odchod z Chersonu, ale byla velkou chybou už jeho anexe. Nejméně ze dvou důvodů. Za prvé nebylo to v deklarovaném záměru „Speciální operace Ruské armády na území Ukrajiny“. Podle ní měly být k RF připojeny pouze Luhanská a Doněcká oblast Ukrajiny, jejíž občané po osm let odporovali ovládnutí jejich území centrální vládou Ukrajiny. Za druhé, v dané oblasti navíc není zdaleka tak veliké procento Rusů, jak v obou jmenovaných, takže nezavdávalo ani z tohoto hlediska sebemenší důvod pro záměr připojit ji k Rusku.