Ono také už není důvodu, proč by se mladí lidé měli mírumilovně setkávat, navazovat osobní přátelství, poměřovat si síly. Ba naopak, je to nežádoucí. Jsme přece v (zatím) hybridní válce s Ruskem.

Namísto sportovců jsou dnes gladiátoři a hlavně „naši bastardi“

A Rusko nejen že slavilo vždy medailovou žeň na předchozích sportovních akcích, čímž zpochybňovalo nadřazenost „našeho způsobu života“ a „hodnot“ nad zbytkem světa. Rusko si dokonce dovolilo i organizačně překonat komerční megapotlach výrobců čehokoli, na nějž olympiádu po desetiletích snažení „úspěšně“ degradoval nadnárodní kapitál. Donce prý i konkurovalo státem řízenému dopingu, jaký v USA prezentovala laboratoř BALCO vlastním režimem státem dozorovaného dopingu.

A protože „naši bastardi“ jsou prostě „naši bastardi“ , ať už jsou nakrmení dopingem jakkoli a stejně na ty ruské (ovšem třeba i čínské) prostě nemají, vytáhne se trapně jednostranná „antidopingová“ karta. Anglosaský Mezinárodní olympijský výbor za pomoci anglosaské Mezinárodní olympijské agentury zatrhnou účast ruským sportovcům na olympiádě v Riu de Janieru a šmahem i na zimní olympiádě v Pchjogčchangu. Což je celosvětově prezentovaný akt úpadku čehokoli, ale i nárůstu obyčejného rasismu, co „hodnotově“ „vyspělý“ Západ dnes světu nabízí.

„Ruský metr“ – taková olympijská „fér“ novinka

Dá se jistě pochopit, že prokazatelně dopující sportovci budou trestáni, pokud k tomu dochází metodou jednoho metru. Ale fešácké dvou, tříměsíční tresty pro dopující Nory (v létě, hezky mimo sezónu) nebo tresty po deseti, patnáctileté pauze pro dopující Američany (pěkně v tichosti a nejlépe za nezájmu médií), jsou docela v rozporu proti humbuku okolo ruských sportovců, kdy se prostě zakáže účast všem i těm prokazatelně bezdopingovým.