Alláh? Nebo možná Putin?

Je to vskutku podivuhodná souhra náhod. Jen hodiny dělí světové křesťanstvo od největších svátků roku, v tom se najednou vznítí jeden z největších symbolů tototo náboženství na světě. V zemi s největší muslimskou komunitou v Evropě, v hlavním městě plném muslimských no-go zón zničeho nic vzplane katedrála Notre Dame.
Excelentní výkonnost projevuje od počátku pařížská prokuratura. Kameny mohutného zdiva ještě sálají žárem, ale francouzští úřednící už ví, že se rozhodně nejedná o teroristický útok, natožpak muslimský, (jak je v této části kulturně obohacované Evropy obvyklé).

Prý bylo vyslechnuto asi padesát zaměstnanců podílejících se na restaurátorských pracech, jejichž národnost či vyznání se neuvádí. Zatím. Ne, že by se snad mohlo stát, abychom se dozvěděli hypotetickou výpověď očitého svědka, jenž viděl utíkajícího mužského s kostkovaným šátkem kolem hlavy s faklí, provolávajícího oblíbené skandování „Alláh akbar...!“. Pokud by se snad našel, patrně by byl bleskovým posouzením francouzských psychiatrů prohlášen za neléčitelně duševně chorého.

Ale minulost potenciálního žháře by patrně mohla být (s takovou variantou se jistě počítá) vypátrána. Francouzské tajné služby určitě budou mít k dispozici koncept svých úžasných britských kolegů, kteří neomylně potvrdí, že měl-li byť jeden(!) z pracovníků na Katedrále náhodou ruského pradědečka, jde rozhodně o Putinův zavilý útok.
Nesmějte se! Možná, že to opravdu zkusí...

Kolikpak stoupenci „hodnot“ vybrali na obnovu syrských památek?