Důvod je prostý. Česká republika potřebuje ekonomický růst hrubého domácího produktu, aby mohla splácet předchozí dluhy, které se vytvářely i v dobách, které nebyly zatížené krizí. Vždyť jen k zastavení narůstání dluhu vůči HDP by podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka byl nutný téměř osmiprocentní růst.

Nasazená úsporná opatření jsou naopak brzdou růstu, stejně tak jako přílišná regulace bank nebo stárnutí populace. Zde se blíží okamžik, kdy trh práce opustí silná poválečná populační vlna. Česká vláda proto musí, stejně jako řada evropských zemí, hledat optimální poměr mezi úsporami na jedné straně a podporou růstu na straně druhé; tedy optimální rychlost snižování dluhu.

Z tohoto důvodu premiér jmenoval mezi řadou opatření i „mobilizaci rezerv“, což znamená stažení ležících miliard z účtů státních podniků, kterými jsou příkladně Lesy ČR, Budvar nebo ČEZ. Dalším zdrojem by měly být finance ztržené z prodeje emisních povolenek, jejichž výtěžek by umožnil pokračování programu Zelená úsporám a nabídl by stavebním podnikům práci při zateplování domů a mohl snížit i míru nezaměstnanosti. Jakékoliv oživení je totiž nutné, protože nejen pokles výkonu ekonomiky, ale i pouhá stagnace znamená snížení životní úrovně obyvatel a riziko možného ekonomického pohlcení silnějším sokem. Zároveň jsou tím ohroženi zejména vládnoucí politici, protože nespokojené obyvatelstvo se bude snažit udělat vše pro jejich rychlý konec.