Také pro pozůstalé po více než třech tisících obětech samotného 11. září v New Yorku a Washingtonu jsou tehdejší útoky stále živou ranou a připomínkou tragédie. Jedna změna pro ně ale přece jen nastala. Loni v létě Barack Obama podlehl sílícímu tlaku a povolil zveřejnění 28 do té doby utajovaných stran ze spisu o vyšetřování teroristických útoků z 11. září. A tyto dokumenty jen oficiálně potvrdily, že s útoky měla co dělat vláda Saúdské Arábie.

Zpráva nabízí důkazy o vazbách mezi saúdskými vládními činiteli, agenty tajné služby a některými z únosců, jimž poskytovali na americkém území finance nebo ubytování. Podrobně například popisuje finanční převody z bankovního účtu tehdejšího saúdského velvyslance ve Washingtonu a blízkého přítele Bushovy rodiny prince Bandara bin Sultána, stejně jako telefonáty mezi Bandarem a operativcem Al Kajdy Abú Zubajdou, toho času vězněným na Guantánamu. Objevilo se i jméno Umara Bajúmího, který byl formálně zaměstnán u firmy pracující pro saúdské ministerstvo obrany. Když dva z budoucích teroristů z 11. září přijeli do USA, Bajúmí je u sebe ubytoval, než jim sehnal vlastní byt, obstaral řidičáky a posléze i kurzy v letecké škole. Těm dvěma pomáhal i jistý Usáma Basnán, který žil v San Diegu. Podle CIA dostával významné finanční částky ze zdrojů saúdské královské rodiny, přičemž FBI věděla, že byl stoupencem nejen Usámy bin Ládina, ale i pachatele teroristického útoku proti Světovému obchodnímu středisku v New Yorku z roku 1993 Umara Abdala Rahmána.

Odtajněné stránky rovněž konstatují, že saúdští činitelé odmítli spolupracovat s americkými vyšetřovateli, což podle všeho Washington ovšem posvětil, a to ve snaze nezpřetrhat diplomatické a finanční vztahy se Saúdy. FBI se tak první rok po 11. září „saúdskou stopou“ vůbec nezabývala, protože o tom nedostala jakoukoli informaci od žádné z amerických zpravodajských agentur. „Řada agentů FBI a důstojníků CIA si při slyšení a v rozhovorech stěžovala, že (cenzurováno) na nedostatek saúdské spolupráce při vyšetřováních terorismu před útoky z 11. září a po nich,“ uvádí se v odtajněné zprávě, která cituje i memo ředitele CIA z roku 1996, podle něhož „Saúdové přestali poskytovat zákulisní informace i jakoukoli jinou pomoc k Bin Ládinovi, protože Bin Ládin má příliš mnoho informací o oficiálních saúdských obchodech s islámskými extremisty z 80. let, než aby mohl být předán do rukou USA“. Ve stejné době jeden z „věčných“ vězňů z Guantánama, kajdistický výrobce bomb Ghasan Abdalláh Šarbí, vypověděl, že byl k cestě do USA naverbován členem saúdské královské rodiny. A Usámův účetní Zacarias Músáví, mimochodem absolvent slovutné London School of Economics a francouzského Institute of Export, v roce 2015 před soudem vypověděl, že členové saúdské královské rodiny poskytovali Al Kajdě zhruba milion dolarů ročně.

Soudy v limbu

Loni v září pak Obama Saúdy neuhájil podruhé, když nechal dopustit, aby pozůstalí po obětech z 11. září mohli žalovat nejen konkrétní pachatele držené na Guantánamu, ale i samotnou Saúdskou Arábii. Americký Kongres se sice posléze zákon JASTA (Zákon o spravedlnosti vůči sponzorům teroristů), který samotnou žalobu na Saúdy umožňuje, pokoušel zamést pod koberec, ale zatím se mu to nepodařilo.