Nebývá zvykem – a u svrchovaných vlád a států už vůbec ne – aby čtrnáct dní po prezidentovi vyrazil na tutéž zahraniční cestu i premiér, v případě Ukrajiny se tak ale stalo. Předseda kyjevské vlády Arsenij Jaceňuk se první dubnový den vydal do Berlína, přičemž ukrajinská média jeho jednání s Angelou Merkelovou více méně „promlčela“ a nepozastavila se příliš ani nad tím, že cesta byla oznámena pouhý den předem. A přitom na programu měla být jednání o „plnění minských dohod“, což je ovšem téma, které má plně v gesci prezident Porošenko. A co víc, těsně před Jaceňukovým odletem se na webu prezidenta objevila informace o jeho telefonátu s kancléřkou Merkelovou, v němž prý o Jaceňukově cestě nepadlo ani slovo…

Bez ohledu na všechny tyto podivnosti je příznačné, že zatímco doma se ukrajinští politici tváří jako muži tvrdé nacionalistické pěsti, v Berlíně „na koberečku“ se jako kouzlem mění v rozhodné zastánce minských dohod – prokázal to Porošenko a nyní se totéž v německé metropoli přihodilo i premiérovi Jaceňukovi. Zničehonic totiž podporuje ideu co nejrychlejšího vypsání voleb na Donbasu, přičemž už netrvá na podmínce, že ještě předtím musejí rebelské republiky rozpustit své armády, jak to v rozporu s Minskem II odhlasoval kyjevský parlament. „Samozřejmě, vést předvolební kampaň pod hlavněmi samopalů bude těžké,“ prohlásil nyní Jaceňuk v Berlíně s tím, že i tak jsou tyto volby pro Kyjev velmi důležité, protože z nich vzejdou partneři k jednání. Většina ukrajinských médií tyto věty ze společné tiskové konference ignorovala, byť není nic podivnějšího, než Jaceňuk mírumilovnější Porošenka (a všech ostatních v Kyjevě).

Ukrajinský portál Vesti Jaceňukovu nenadálou cestu do Berlína spojuje s pokračující mocenskou válkou o Kyjev. Porošenko prý německou kancléřku zklamal tím, že v zápětí po svém návratu z Berlína porušil vše, co slíbil, a nechal v parlamentu odhlasovat zákony popírající Minsk II, což ve finále vyústilo nejen v citelné ochlazení vztahů EU vůči Kyjevu, ale už i ke změně dosavadní praxe -- Francie například už si svou kritiku Kyjeva nenechává do kuloárů a ze snahy sabotovat mírové řešení krize ho viní už i otevřeně. Porošenko přitom ale zároveň zahájil (a poměrně rychle vyhrál) bitvu proti Ihoru Kolomojskému, spolu s nímž byl fakticky oslaben i Jaceňuk – přišel o Kolomojského politickou (a částečně finanční) podporu, a co víc, Porošenka v tomto tažení podpořil i americký viceprezident Joe Biden, který až dosud stál na Jaceňukově straně.

Jaceňukovo politické slábnutí se začalo už projevovat v praxi – v parlamentu zaznívají první návrhy na jeho odvolání spolu s požadavkem prověřit zkorumpovanost členů jeho kabinetu, s jehož činností nejsou poslanci Porošenkovy strany vůbec spokojeni. Do hledáčku se dostávají Jaceňukovi oligarchové, na premiérovu hlavu padá kritika, že nejméně pět jeho ministrů sabotuje naplňování asociační dohody s EU, a na sebevědomí mu nepřidá ani přiznání ministra vnitra Arsena Avakova, že jeho podřízení řídili a kryli rozsáhlou síť bordelů… Mimochodem, Avakov, podnikatel arménského původu, někdejší guvernér Charkova a díky obchodům v Itálii jeden z nejbohatších mužů v současné vládě, byl v roce 2012 zapsán na seznam hledaných Interpolu kvůli machinacím s pozemky a v současnosti ho některé poslanecké frakce viní z toho, že kryje korupci svých podnikatelských přátel.

Klasický oportunista

Za takové situace se Jaceňuk musí bránit a vzhledem k tomu, že zřejmě ztratil jednostrannou podporu Bidenovu, obrátil se na další v pořadí, jimž se nelíbí současná politika nejvyššího kyjevského vedení. Stačilo pak v Berlíně říci Angele Merkelové, co chtěla slyšet, v očekávání podpůrného pohlazení po hlavě. Není ovšem jasné, zda se podpora v Berlíně získává tak snadno, neboť i německá vláda musí vědět, že splnit slib o volbách na Donbase „pod hlavněmi samopalů“ nebude snadné za situace, kdy si ani sám premiér nemůže být jistý, zda by dokázal přimět alespoň svou nacionalistickou poslaneckou frakci, aby hlasovala proti zákonu, pro který před dvěma týdny zvedla ruku. A celkem je k tomu v parlamentu nutné najít hned 226 hlasů.