Na severovýchodě Nigérie, kde vláda bojuje s teroristy z blouznivého islamistického hnutí Boko Haram, hladomor ohrožuje bezmála dva miliony lidí, z toho půl milionu dětí. OSN nemá peníze na jejich záchranu, a tak alespoň varuje, že zemře přinejmenším každé páté dítě… Nejnovější konstatování faktů navazuje na březnovou zprávu OSN, podle níž svět čelí „největší humanitární krizi od vzniku světové organizace“. „Ocitli jsme se v kritickém bodu dějin. Více než 20 milionů lidí ve čtyřech zemích čelí smrti hladem a suchem. Mnozí další budou trpět různými chorobami a zemřou na ně.“ Zpráva konkrétně hovořila o afrických zemích -- Nigérii, Somálsku a Jižním Súdánu – a Jemenu, který je po více než dvou letech saúdského bombardování (s americkou účastí) sužován mnoha stejnými faktory jako východní Afrika. V Somálsku podle odhadů OSN zoufale potřebuje potravinovou pomoc přinejmenším šest milionů lidí. „Jak se Somálsko neustále přibližuje kalamitnímu hladomoru, stává se vyhlídka na obrovské ztráty lidských životů znovu neodvratnou realitou,“ konstatuje Huffington Post. V Jižním Súdánu, který Západ pod vedením USA „osvobodil“ z pod knuty severosúdánských Arabů, dospěla situace do stavu, kdy by miliony lidí „jedly trávu, pokud by ji našly“. A zpráva OSN z neznámého důvodu nezmiňuje například Keňu nebo Eritreu, kde je přibližně polovina dětí tělesně nevyvinutých a hlad a choroby jejich osud jen zpečetí.

Jemen sice není v Africe, ale více než dva roky pokračující a Západem podporované saúdské bombardování – podle Rijádu je dnes řeč už o více než 90 tisících náletech – srazily beztak už nebohatý Jemen do kolen. Pomoc podle OSN potřebuje přibližně 18 milionů Jemenců, přičemž více než sedm milionů lidí hladoví. Zoufalá situace nutí lidi ke krádežím potravin, aby nakrmili své rodiny, načež se plní jemenské věznice a krize se jen prohlubuje… Mimochodem, na pokraji hladu po letech válčení přežívá i polovina rodin ve „zdemokratizovaném“ Iráku.

Zmíněné krize, či lépe řečeno totální ekonomický a společenský kolaps určitých částí světa, jsou kromě „hmatatelných“ změn klimatu například na Blízkém východě a v Africe vesměs zapříčiněny lidmi: globálně rostoucí chudobu a s ní spojené katastrofy vyvolávají nefunkční státy a jejich vlády, stejně jako konflikty, ale především nezájem bohatší části světa. Příkladem budiž nejen souběžný rekordní růst globálního – a hluboce nehumanitárního -- zbrojního obchodu, ale například i nečinnost Evropy, která raději bezradně čelí (logickému) migračnímu přívalu, nebo i obvykle do humanitárních sloganů zahalené Spojené státy: Trumpova administrativa už oznámila konec financování Populačního fondu OSN a v plánu má i citelné krácení americké zahraniční pomoci.