Vladimir Putin po pátečním summitu G20 v turecké Antalyi nabídl vhled do svých jednání s dalšími státníky a mimo jiné sdělil: „Poskytl jsem příklady našich dat o tom, že jednotky Islámského státu jsou financovány konkrétními osobami z různých zemí. Zjistili jsme, že finance přicházejí ze čtyř desítek zemí, včetně některých členů G20.“ Přitom prý předložil satelitní snímky lukrativních ropných pašeráckých obchodů IS (Daeše).

USA vzápětí po summitu oznámily, že jejich letouny začaly bombardovat cisterny Daeše, jimiž se „pašuje surová ropa produkovaná v Sýrii“. Zničily prý 116 kamionů s cisternami. Byly to jedny z prvních zásahů amerického letectva proti lukrativnímu ropnému byznysu Daeše ve více než rok trvající americké „válce proti Islámskému státu“. Financial Times přitom v půli října s odvoláním na místní obchodníky odhadl, že Daeš na syrských ropných polích produkuje 34 až 40 tisíc barelů denně, přičemž je prodává za dumpingové ceny v rozmezí 20 až 45 dolarů za barel, což znamená, že denní zisk může v průměru činit 1,5 milionu dolarů. Daeš přitom ropu zadarmo nedává ani kolegům teroristům: „To už se musíte buď jen smát nebo brečet,“ cituje FT jednoho z džihádistických rebelů z oblasti Aleppa. Platit ale musí „Nemáme jinou možnost. Copak nám někdo zajistí pohonné hmoty zadarmo?“ Turecká parlamentní opozice k tomu připomíná, že ropu od Daeše na černém trhu kupují i desítky prostředníků z Turecka nebo z iráckého Kurdistánu, který je mimochodem většinovým dodavatelem ropy do Izraele – Kurdové pokrývají tři čtvrtiny izraelské spotřeby. Nicméně, podle tureckých opozičníků Daeš na prodeji ukradené ropy vydělal nejméně 800 milionů dolarů ročně, posléze zisky vyrostly až na dvě miliardy dolarů. Spolu s „výdělky“ z výkupného, výpalného, pašování drog, praní špinavých peněz, drancování historických památek, prodeje lidských orgánů a dalších čistě kriminálních aktivit, výběrem „daní“ na obsazených územích nebo se skoro půlmiliardou dolarů, kterou loni v létě „našli“ v centrální bance v iráckém Mosulu, je jasné, že je v současnosti Daeš nejbohatší teroristickou skupinou na světě, a to s „rozpočtem“, který zcela jistě převyšuje mnohé členské státy OSN.

„Důležitou otázkou je, proč koalice v čele s USA nebyla s to přehradit klíčové územní koridory, které Daeš používá k pašování ropy do Turecka, na Ukrajinu a do některých dalších zemí,“ ptá se Asia Times. A odpovídá si: „Hypoteticky řečeno, a některé okolnosti by tomu napovídaly, důležitým důvodem pro takové „selhání“ je fakt, že navyšování množství ropy na vnějších trzích vyhovuje americkým zájmům, protože to Spojeným státům, byť nepřímo, pomáhá působit finanční ztráty Rusku a Íránu, jejichž ekonomická síla je velmi závislá na ropě.“  

Otázka „z čeho“ a „proč“ Daeš vlastně „žije“, se tím zdá být zodpovězená, přinejmenším z valné části. Zůstává ale komplikovaný pavouk politické a finanční zodpovědnosti za vznik Daeše samotného, jak jsem ho nastínila v minulém blogu. 

Bidenova omluva (za pravdu)