Dosavadní barmský prezident Thein Sein i barmská armáda už zaslali svá blahopřání, stejně jako Barack Obama, který vyzdvihl „svobodné a spravedlivé“ hlasování, zatímco Čína, která v posledních letech spolu s dalšími asijskými státy do Barmy investovala přes dvacet miliard dolarů, si pochvaluje, že volby proběhly „hladce“. Zkrátka, zdá se, že z drtivého volebního vítězství barmské Národní ligy pro demokracii (NLD) v čele s laureátkou Nobelovy ceny za mír Aun Schan Su Ťij jsou nadšení snad všichni.

Faktem přitom je, že volby sice možná proběhly „hladce“, ale „svobodně a spravedlivě“ zcela určitě nikoli. Nedělní hlasování bylo sice dopředu označováno za první skutečně svobodné volby po pětadvaceti letech vojenské diktatury, ale armáda při nich dokázala umlčet svobodný tisk a stovky tisíc muslimských voličů ani nepustila k volebním urnám. Z volebních seznamů byli vyškrtáváni – s argumentem, že nemají občanství -- už v průběhu letošního roku, byť předchozích voleb v letech 2010 nebo 2012 se účastnit směli. Amnesty International připomíná, že totéž platí i pro „diskvalifikaci“ politických kandidátů, kteří zastupovali Rohingy, barmskou muslimskou menšinu čítající asi 1,3 milionu lidí. Celkem ve finále hlasovat nesměly asi čtyři miliony lidí.

Už v květnu přitom režim zatýkal muslimy kvůli členství v teroristické organizaci, která ani neexistuje, a těsně před volbami nechal pozatýkat další muslimské aktivisty, které AI označuje za „vězně svědomí“. „Bez úcty k lidským právům volby demokratické být nemohou,“ shrnula regionální organizace obhájců lidských práv Forum Asia s poukazem na nově přijaté diskriminační zákony týkající se rasy a náboženství, na mocenský vzestup rasistického buddhistického Vlasteneckého svazu Barmy, jehož lídr, mnich Ašin Virathu, je pro svůj radikalismus označován za „buddhistického bin Ládina“, na represe vůči obhájcům lidských práv nebo na zákazy svobody projevu či shromažďování.

Aun Schan Su Ťij, která strávila roky v domácím vězení a ráda připomíná své kontakty s Václavem Havlem, k represím vůči Rohingyům vždy důsledně mlčela, byť svět otevřeně mluvil o genocidě a o barmských koncentračních táborech pro muslimy informovala dokonce i česká média... Aun Schan navíc ale už přinejmenším od roku 2012 mlčí i k válečným zločinům armády, nekritizuje ji ani za masakry proti rebelským křesťanským Kačjinům, a jak soudí bývalý australský velvyslanec v Barmě Trevor Wilson, „nechala se svým způsobem kooptovat do vlády, v níž sedí spousta starých generálů“. Fakticky tak vedle buddhistických neonacistů poskytla „demokratické krytí“ i juntě a stala se jejím spolupachatelem.