Vlády Spojených států, Británie a Francie v rozporu s mezinárodním právem, bez souhlasu OSN i svých vlastních parlamentů či Kongresu, ale podle svého názoru „legitimně“, zaútočily na Sýrii. A přitom své rakety nezamířily „politicky“, čili vyhnuly se útoku na Bašára Asada, prezidentský palác a další cíle režimu, nezamířily ani proti Íránu a jeho objektům v Sýrii, nezamířily ani na objekty libanonského Hizballáhu, nezpůsobily žádné citelné škody ani syrské armádě a velkou oklikou se vyhnuly základnám ruským...

Takže „hora porodila myš“, jak praví arabské přísloví. Útoky, které Západ „Asadovi“ sliboval, sice byly, ale jen symbolické. Větší škody nenapáchaly, protože o nich bylo Rusko v řádu dvou tří dnů předem informováno a své informace mělo čas předat syrské straně. Situaci v reálu tedy nijak ani neeskalovaly, jak ostatně už před týdnem „slibovala“ například Francie. Zkušení američtí komentátoři mluví o „reality šou určené pro televize“ a domácí diváctvo, syrští džihádisté, kteří se o pomoc Západu tradičně opírají, mají raketový útok rovnou za „frašku“.

V zásadě mají pravdu. Například Francie je spokojená, protože nálety prý zničily „větší část“ syrských chemických arzenálů, které ovšem podle OPCW neexistují už od léta 2014. Pokud by existovaly sklady plné bojových chemických látek a americké, britské a francouzské rakety jich „většinu“ dnes v noci opravdu zničily, tak je nad Sýrií obří jedovatý mrak a celá země se dusí, společně s Libanonem, Izraelem, Tureckem a nejspíš i dalšími státy. Což se tedy rozhodně nezdá. Nicméně formulace nabízí vyhlídku na další „nálety“, protože přece byla „zničena“ jen „velká část“ chemických skladů a ne „všechny“. A to bez ohledu na tvrzení Washingtonu, že se jednalo o „jednorázovou salvu“, neboť i USA mluví vícehlasem…