„Trump přiletí do Bruselu jako racek, všechno tam pokadí, zachechtá se a zase uletí,“ prorokoval poněkud barvitě před summitem NATO Chris Stirewalt z Fox News. Ale v zásadě měl pravdu. Americký prezident opakovanými výčitkami na adresu Evropy a její politiky dával dopředu najevo, že nepřítele nevidí ani tak někde v Rusku, ale spíš ve vlastním táboře. „K čemu je NATO, když Německo platí Rusku miliardy dolarů za plyn a energie? Proč jen pět z 29 zemí plní své závazky? USA platí za obranu Evropy, a pak prodělává miliardy na obchodu. Musejí platit 2 procenta HDP OKAMŽITĚ a ne až v roce 2025.“ A přímo v Bruselu pak přitvrdil a dvě procenta HDP na zbrojení, tedy požadavek ještě z obrovských časů, navýšil rovnou dvojnásobně. Všechny přítomné, a koneckonců nejen je, tím šokoval. „Tento summit je velmi důležitý, protože potřebujeme důkaz jednoty, solidarity a rozhodnosti,“ citoval EUportal bulharského prezidenta Rumena Radeva. „Bohužel, otázek je víc než odpovědí. Prezident Trump, který mluvil jako první, nadhodil problém, že nestačí navýšit (výdaje na zbrojení) na dosavadní 2 procenta, ale posunul laťku výš, na 4 procenta. A pak hned odešel.“ (…) „Ptal jsem se (šéfa NATO Jense Stoltenberga), jaké jsou další scénáře. Co se stane s transatlantickou vazbou, která je páteří NATO, pokud nesplníme dvouprocentní, nemluvě už o čtyřprocentní hranici. A odpovědí bylo ticho.“

Je příznačné, že čtyři procenta HDP na zbrojení nevynakládají ani samy USA, a že pro většinu členských zemí NATO byla prakticky nesplnitelnou i hranice původních dvou procent. A není bez významu, že státy typu Německa – s velkými ekonomikami a bez jakýchkoli nepřátel na hranicích – také nedosahují ani k oněm dvěma procentům. Tím spíš, že byť i jen takové navýšení výdajů na zbrojení, má podporu jen asi 15 procent Němců. Že by nyní tedy Berlín zničehonic hned ztrojnásobil výdaje na zbrojení? To je nerealistické a v Bílém domě to jistě vědí.