K ukončení procedury došlo na základě pečlivého posouzení ze strany Evropské komise, jež vyhodnotila vládní rozpočtová opatření jako dostatečná. Komise sice ve svém hodnocení upozornila na některá rizika spojená především s možným odchýlením od střednědobého rozpočtového cíle, avšak zcela rozhodujícím faktorem bylo, že i po roce 2014 by se měl deficit veřejných financí pohybovat pod referenční hodnotou 3 procent HDP a celková míra zadlužení zůstane bezpečně pod hranicí 60 procent HDP. Sama Evropská komise považuje za velmi důležité, aby vláda po příliš striktním nastavení rozpočtové politiky v předchozích letech více podpořila hospodářské oživení prorůstovými investicemi.

Rozhodnutí Rady je signálem makroekonomické stability země a je tak pozitivní zprávou pro posílení důvěryhodnosti České republiky na světových finančních trzích. Jedná se také o významný krok směrem k plnění tzv. maastrichtských kritérií, jež jsou podmínkou přijetí společné evropské měny. Je potřeba zdůraznit, že mnoho dalších důležitých milníků má Česká republika ještě v této cestě před sebou.

Současně s Českou republikou byla ze seznamu „rozpočtových hříšníků“ vyřazena Belgie, Dánsko, Nizozemsko, Rakousko a Slovensko, čímž se počet zemí, vůči nimž je tento postup uplatňován snížil na jedenáct. Většina těchto zemí se dostala do řízení v období hluboké hospodářské recese. Postupné ukončování řízení vedených vůči členským státům je znamením, že hospodářská situace v Evropské unii se začíná postupně zlepšovat. Neměli bychom se však nechat pozitivním výhledem ukolébat a dále pracovat na posilování zdravého a dlouhodobě udržitelného hospodářského růstu.

Tomáš Prouza, státní tajemník pro evropské záležitosti