Proto jsem byl ušetřen z mého úhlu pohledu pokryteckých oslovení typu "miláčku", "drahoušku", "srdíčko", "zlatíčko" či "cukroušku". Být z pohledu milované osoby "slaďoučkým" může být jistě pozitivní stav, ale pro správného chlapa to jistě nemůže být cílem.
Mně se to však mimoděk podařilo. Vzhledem k mé oblibě velmi silně oslazené kávy a stále více mne znervózňujícího obvodu pasu jsem již před několika lety přešel od klasického cukru k umělým sladidlům. Po mnoha experimentech jsem si nakonec oblíbil jedno sladidlo. Protože ho však všude nevedou, nakupuji si obvykle větší zásobu. Tak se stalo minulý týden a já jsem si do kuchyňské skřínky uložil deset plastových krabiček s mým oblíbeným sladidlem.
Ale pak to přišlo. Potřeboval jsem si osladit kávu. Otevřel jsem skříňku, vzal první krabičku, zmáčkl tlačítko na jejím boku ... a nic. Tlačítko se dokonce ani nevrátilo do původní polohy. Druhá krabička ... zase nic. Třetí, čtvrtá, pátá a už jsem zuřil. "To snad není možný !!!" Šestá, sedmá, osmá, devátá i desátá ... stále totožný výsledek.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV