Václav Husák: Z větrníků obří „vibrátory“

05.08.2021 21:33 | Komentář

Autoři televizních a filmových dokumentů hledají divácky zajímavá témata všude kolem nás. Často se snaží přiblížit náročnou práci lidí v neobvyklých profesích, kteří jsou při jejím vykonávání vystaveni různým nebezpečím.

Václav Husák: Z větrníků obří „vibrátory“
Foto: Repro Youtube
Popisek: Větrná elektrárna

V dokumentu, který jsem nedávno zhlédl v noci v televizi, jsou jeho hrdiny opraváři obřích laminátových vrtulí.  Pracují na jejich údržbě v rámci největšího pobřežního komplexu 175 větrných elektráren na světě v Severním moři.

Jsou to skutečně obdivuhodní lidé. Jen za neustálého vlnobití bezpečně přistát u paty gigantické ocelové „roury“ o výšce 150 metrů nesoucí mohutný generátor a třílistou vrtuli průměru 58 metrů je operace z pohledu nenámořníka na úrovni „ruské rulety“.

Mechanici musejí na plošinku u paty věže vyložit materiály potřebné k opravě poškozených náběžných hran sklolaminátových vrtulových listů, akumulátorové profesionální nářadí a dokonalé horolezecké vybavení.

Pak se téměř jako komiksoví spidermani pohybují ve stálém a relativně silném větru po téměř neviditelných lanech kolem svisle stabilizované povrchově poškozené lopatky. která se při otáčení chová jako nevyvážená a vyvolává silné vibrace celého stožáru. Proto musí být do opravy povrchu lopatky celé zařízení z bezpečnostních důvodů odstaveno.

Poškozené vrstvy skelného laminátu na náběžné hraně lopatky vrtulového listu se musejí obrousit až na pevný základ, nanést speciální lepidlo, upravit tvar a velikost záplaty. Přilepit ji, nanést další vrstvu rychle tvrdnoucí epoxidové pryskyřice. Po jejím vyzrání povrch přebrousí a natřou speciálním lakem.

Pokud zesílí vítr na stanovenou mez, musejí práci přerušit. Prostě nemají to lehké, zejména v souvislosti s tím, že počet poškozených náběžných hran vrtulí nečekaně stále roste, lze očekávat, že bude hůř. Údržba větrného energetického mořského parku tedy bude stále nákladnější a počet rotujících obřích „vibrátorů“ se bude postupně zvyšovat.

Připočteme-li k tomu většinou nezveřejňované extrémně vysoké finanční i energetické náklady na jeho vybudování a ekologickou likvidaci vrtulí ze skelných laminátů, lze odvodit, že ekonomická návratnost projektu a jeho ekologický přínos se při velmi optimistickém pohledu pohybuje někde kolem nuly, možná dokonce i pod ní. Ale ve skutečnosti o to ani nejde.

Jde čistě o politiku, kde pojmy efektivita, rentabilita a přírodní zákony nic neznamenají.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Štefec (Trikolora): Tak kdo tady vlastně vede válku?

20:57 Štefec (Trikolora): Tak kdo tady vlastně vede válku?

Vyjádření experta Trikolory k útokům na kritiky války.