V jedné se právě připomínalo 100 let od Velké říjnové socialistické revoluce, tedy od zrodu komunistického systému, ve druhé nominální komunismus skončil před čtvrt stoletím, ale připomíná se tam spíše vznik samostatného státu, tedy konec podřízenosti Moskvě. Kazachstán se vymaňuje z postkomunismu, post-moderní, post-demokratická, politicky korektní Amerika se k němu naopak přibližuje. To je obrovský paradox dějin.

Amerika je v mnohém zvláštní. Po příletu jsme si dali v hotelu pivo (mimochodem, velmi dobré, už dávno neplatí, že si člověk v USA nemá dát pivo), ale pivo – ve slušném hotelu půl kilometru od Capitol Hill – jsme dostali v zavařovacích sklenicích, které my používáme tak na marmeládu.

Americká „pivní“ sklenice

V televizi běží reklama na první, prý skutečně „psí kávu“, protože normální káva údajně psům nedělá dobře. Hlavní zprávy v médiích – každý den nové – jsou o tom, že si ta či ona žena po čtyřiceti letech vzpomněla, že ji ta či ona dnešní politická, herecká či mediální celebrita tehdy sáhla na koleno. To je považováno za symbol pokroku a za dokončení osvobození žen z mužského područí. I tak seriózní knihkupectví jako je Kramer´s bookstore na Dupont Circle má desítky posměšných knih o Trumpovi, z kontextu vytržených citátů z Trumpových zpráv na Twitteru, karikatur Trumpa – jakýkoli elementární respekt k hlavě státu zcela chybí. Bohužel v tom nejsme příliš odlišní a Ameriku doháníme (a možná brzy předeženeme). Dnešní chaos je dán nesmírným oslabením tradičních politických stran – demokratů a republikánů – což je také velmi podobné situaci u nás.