Pro pořádek chci dodat, že na Sicílii jsem už potřetí. Prvně to bylo před více než půl stoletím, před 51 lety, když jsem měl v unikátní druhé polovině šedesátých let možnost půl roku navštěvovat postgraduální kurs v Neapoli. Během jarních (či asi spíše velikonočních) prázdnin jsem se jel podívat na Sicílii. Tehdy autostopem. Cesta vedla Kalábrií, tehdy ještě (a dnes asi také) nesmírně chudou, daleko chudší než tehdejší komunistické Československo.

Podruhé jsem tu byl před pěti lety, ještě jako prezident, proto letadlem, obklopen – dobře naladěnými a velmi přátelsky se chovajícími – sicilskými „carabinieri“ (kteří mne po pěti letech ihned poznali).

I letos jsem zde na konferenci, kterou každoročně pořádá Světová federace vědců a sicilská nadace „Ettore Majorana Foundation and Centre for Scientific Culture“. Vlastně ji ale pořádá slavný italský fyzik prof. Zichichi. Tématem jsou Planetary Emergencies (planetární hrozby) se specifickým důrazem na vědu a roli vědy. Je tu více než 80 účastníků, převážně fyziků, z 30  zemí všech kontinentů.

Prof. Zichichi je ve svých 88 letech neuvěřitelně čilý, na mou neutrální otázku, jak se mu daří, řekl, že má moc práce. Při své úvodní přednášce, kterou konferenci zahajoval, celou dobu chodil po pódiu a bez papíru mluvil hodinu a čtvrt. Potěšilo mne, že prof. Zichichi obhajoval redukcionismus oproti holistickému přístupu vědy, komplexitu nepovažoval za nový, žádoucí přístup vědy, ani chaos za „origin“ (původ, příčinu) života. Dílčí subtémata jsou od vznešených a vysoce abstraktních – byl vědecky cennější Einstein nebo Paul Dirac? – až k daleko přízemnějším – jako např. virus Zika v Indii.

Zajímavé bylo vystoupení polského ministra životního prostředí prof. Szyszky, původem ekologa, který mezi základními atributy „udržitelného rozvoje“ (což je pojem, který já rezolutně odmítám) na prvním místě jmenoval „pokračování ekonomického růstu“. To je mezi environmentalisty (on je snad spíše ekolog) nepřijatelnou formulací. Stejně tak obhajoval např. používání lesa oproti ponechávání ho pralesem. To by našemu ministrovi životního prostředí neprošlo. Vůbec bych si nedovedl představit vystoupení našeho ministra životního prostředí na takové konferenci. Prof. Szyszko se mne ptal, kdy už Česká republika začne v těchto otázkách v Bruselu zastávat racionální postoje. Pokrčil jsem rameny.