Petr Žantovský je ve světě médií jako doma. Jako novinový, internetový i rozhlasový publicista je sám mediálně činný, jako dlouholetý člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání poznal média jako objekt státní správy, coby pedagog se mediálním světem zabývá jako předmětem studia (vyučuje ekonomickou žurnalistiku na Národohospodářské fakultě VŠE a média a žurnalistiku na Akademii Jana Ámose Komenského a na Akademii managementu a komunikace).

Přesto je jeho kniha riskantní a odvážná. Mediální svět je plný lidí, živících se frázemi o výlučnosti žurnalistiky, o potřebě „zodpovědného“ mediálního působení, o nutnosti média na jednu stranu privilegovat, na druhou všemožně regulovat. Tito „mediální odborníci“ opisují jeden od druhého, citují se navzájem a objíždějí konference a semináře s postoji, jejichž cílem je spíše sofistikovaně vypadat, než snad něco přínosného opravdu říci.

Petr Žantovský se snaží, aby ho tento proud nestrhl. Snaží se o to s maximálním úsilím, a proto se od ostatních představitelů tohoto oboru odlišuje. Nepřipisuje médiím démonický a výlučný význam, snaží se prokázat, že pravidla platná v jiných oborech by měla platit i u médií. Proto vždy důsledně odlišuje, mluví-li o státním (či veřejném) či privátním sektoru, proto nemá regulační choutky, proto nečiní z žurnalistů nadřazenou kastu. Daleko více se zamýšlí nad tím, co dělají média s námi, jak za vším, co se nám v nich prezentuje, bývá nějaký zájem. Ne vždy nejčistší.

To mu umožňuje udržovat si od světa médií přiměřeně zdravý odstup, usnadňující jeho nezaujaté zkoumání. Zkoumání, které ho nemůže dovést k jinému závěru, než že mediální svět sice nezměníme, ale musíme změnit svůj vztah k němu. Musíme si od něj každý najít svůj vlastní, přiměřeně zdravý odstup. Snažím se to dělat celý svůj politický život.