Vaše věc: Češi chtějí rovné šance ve vzdělávání, přesto odmítají inkluzi

30.10.2017 20:21 | Zprávy

Čeští občané v posledním průzkumu společnosti CVVM vyjadřovali své postoje k novele zákona o českém školství. Ukázalo se, že lidé stojí o vyrovnávání příležitostí ve vzdělávání, ale přesto odmítají inkluzi.

Vaše věc: Češi chtějí rovné šance ve vzdělávání, přesto odmítají inkluzi
Foto: pixabay.com
Popisek: Průzkum - ilustrační foto

CVVM zkoumalo názory českých občanů týkající se novinek, se kterými loni přišla novela školského zákona. Z tohoto průzkumu otázek vyplývá, že lidé s většinou novinek v novele souhlasí. Výraznější odpor mají čeští občané podle CVVM jen k centrálnímu hodnocení maturitních testů, s nímž souhlasí 38 % dotázaných, a naopak nesouhlasí 48 % dotázaných, k inkluzi, s níž souhlasí 31 % dotázaných, ale odmítá 60 % dotázaných, a povinné maturitě z matematiky, pro kterou je podle CVVM 29 % dotázaných, ale kterou nechce 63 % dotázaných.

Nejvíce souhlasně pak lidé přijímají poslední rok v MŠ jako povinný, s tímto krokem souhlasí 69 % dotázaných, ale naopak nesouhlasí 22 % dotázaných. Čeští občané velmi kladně přijímají i místo v MŠ pro každé dítě starší dvou let, s tím souhlasí 66 % dotázaných, a odmítá to 26 % dotázaných, Lidé vesměs kladně přijímají také bezplatné předškolní vzdělávání pro děti od dvou let, s nímž souhlasí 62 % dotázaných, a proti němuž se staví 28 % dotázaných.

V tomto ohledu je velmi zajímavé všimnout si, že lidé ve své většině pozitivně vnímají poslední rok mateřské školky jako povinný, ale odmítají začleňování dětí se specifickými vzdělávacími potřebami do běžných škol. Přitom obě tato opatření mají stejný cíl. Tím je snaha co nejvíce vyrovnat šance dětí na dosažení co nejlepšího vzdělání a šance začlenit co nejvíce dětí do běžného života. Nevylučovat žádné dítě jen kvůli jeho sociálnímu či etnickému původu či zdravotnímu nebo jinému znevýhodnění.

Povinný poslední ročník ve školce má vést k tomu, aby do první třídy mohly děti nastupovat na podobné úrovni, a to jak například jazykové, tak sociální, aby se nestávalo, že nástup do první třídy bude pro malé žáky znamenat první odloučení od rodičů, aby to neznamenalo, že až v první třídě se některý žák poprvé setká s cizími dětmi na delší dobu, aby to nebylo poprvé, co dítě bude nuceno poslouchat příkazy jiné než rodičovské autority, a koneckonců také proto, aby nebyly znevýhodnění prvňáčci z rodin, kde se hovoří pouze jiným než českým jazykem. Poslední rok ve školce dá i dítěti z cizojazyčné rodiny slušný základ češtiny, tak aby se tento budoucí prvňáček mohl do dění v první třídě zapojit snáze.

Stejný úkol má však českými občany zatím odmítaná inkluze. Jejím úkolem je dát dětem šanci získat základní vzdělání dle jejich schopností, ne dle jejich původu a sociální situace a ekonomické situace jejich rodičů.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: PV

MUDr. Zdeněk Hřib byl položen dotaz

Mnichov

Pane doktore, rád bych si ujasnil váš postoj k české otázce a k Benešovým dekretům. Několikrát jste přidal rovnítko mezi Mnichovem a postojem některých reprezentantů bývalé opozice ve vztahu k Ukrajině. Prosím o vysvětlení. Děkuji

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zbyněk Fiala: Co přinese Trumpových 28 podmínek?

12:26 Zbyněk Fiala: Co přinese Trumpových 28 podmínek?

Tajný seznam podmínek pro mírové urovnání ukrajinské války je venku. Uchytí se?