V srpnu, kdy byl v nemocnici ošetřen její švagr, se prý v noci na chirurgii objevila pí hejtmanka a začala si stěžovat, že se o pacienta špatně starají – je to její příbuzný, tedy prý VIP pacient, a tomu musejí věnovat lepší nemocniční péči. Lékaři potvrdili, že pí hejtmanka jim při té příležitosti vyhrožovala svou funkcí. Po srpnové premiéře došlo v září k repríze – to zase ve stejné nemocnici byl její manžel, též VIP, jak také jinak, že ano; i pro něho chtěla pí hejtmanka lepší péči. Měla si mj. dohodnout, že její manžel bude na jednolůžkovém pokoji – já tedy nechápu, jak taková dohoda vypadá, domnívám se, že jde spíše o nějakou levárnu – avšak do nemocnice přivezli dva tři pacienty s úrazem, a tak chudák vipmanžel musel nějaký čas být na pokoji třílůžkovém. Chudák. Podle vyjádření pí hejtmanky to byl pro jejího vipmanžela „děs a hrůza“. Pro tisíce jiných pacientů to však jsou běžné služby.
VIP je zkratka z anglického označení „very important person“, v překladu „velmi důležitá osoba“. Označují se tak kupř. osoby mající přístup na akce, kam jiní pozváni nejsou, nebo kteří si zaplatili vyšší třídu přepravy letadlem apod.
Co nám, neVIP občanům, pí hejtmanka svým jednáním sdělila? No, že na rozdíl od jejích příbuzných (a samozřejmě od ní samotné), my ostatní do vyšší, privilegované třídy, kam patří ona a její příbuzní, pozváni nejsme, že tam nepatříme; jsme, jak říkají moje vnoučata, jenom nižší level. Nejsme důležití.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV