Hlavním cílem novely je, aby matky a otcové čerpali rodičovskou rychleji, a mohli se tak dřív vrátit do práce.

Hlavním argumentem ministerstva je, že dlouhá rodičovská a s ní spojená pauza výrazně zhoršují uplatnění žen na trhu práce, snižují jejich výdělky v budoucnu a také důchody ve stáří. Tedy aspoň tak to tvrdí „experti“. Experti…?! To jako že experti na život?

Tihle „experti“ z ministerstva asi ví lépe než rodina, co je pro rodinu dobré. Autoři novely totiž nepřímo říkají, že pro rodinu je dobré, když máma nepohodlné děti odloží do jeslí, pracuje až do umdlení a na děti a manžela či partnera kašle. (Anebo si snad pan státní úředník myslí, že zaměstnavatel bude k matce shovívavý a řekne: „Paní, máte malé děti, jděte domu dřív“?)

Hodně lidí stále naivně věří představě, že čím dřív půjdeme do práce a čím víc budeme mít odpracováno let, tím vyšší budeme mít důchod. Což ale nejspíš do budoucna nebude pravda. Politici se za posledních patnáct let zmohli jen na to, že připravili katastrofální druhý důchodový pilíř, který vzápětí zase zrušili, a tím dali lidem na srozuměnou, že stát je ten nejhorší partner, který nedodržuje dohody. Tudíž u nás už žádná důchodová reforma během dalších třiceti let úspěšná nebude, protože jí nikdo nebude věřit a bude se z ní vždy snažit vyvlíknout, aby jej stát opět vzápětí nenapálil. A nejspíš vše časem vykrystalizuje do jednoduchého systému: Důchod bude nízký a bude rovný. Bude jen takový, aby lidé neumřeli hladem. S dnešním důchodem to nebude mít nic společného. Bude to jen sociální dávka k přežití, aby na ulicích nebylo příliš žebráků. Vše navrch si každý bude muset naspořit sám.