Obracíme se tímto otevřeným dopisem na Vládu ČR a též na neziskové humanitární a lidskoprávní organizace působící v ČR s výzvou k poskytnutí pomoci křesťanským a dalším pronásledovaným menšinám, zejména v Sýrii a Iráku. Jako občanská iniciativa, sdružující na sociálních sítích přes 70 000 členů, jsme hluboce otřeseni situací křesťanských a dalších nemuslimských menšin v Sýrii a Iráku, ponechaných světovým společenstvím napospas sektářským bojům sunnitských a šiítských muslimů.

Zatímco západní svět řeší propalestinské demonstrace, křesťanské a nemuslimské menšiny v Sýrii a Iráku trpí ze stran islámských džihádistů útlakem, který lze bez přehánění označit za genocidu. Tito lidé jsou vyháněni z domovů, pod pohrůžkou smrti nuceni ke konverzi na islám, nuceni platit „otrockou daň“ nebo jsou přímo mučeni a vražděni, případně umírají na útěku.

Vyzýváme proto, aby:

a) Vláda ČR zaujala jasný postoj odsuzující násilí a útlak nemuslimských skupin obyvatelstva na Blízkém Východě.
b) ČR skrze své orgány a zástupce v mezinárodních a lidskoprávních organizacích důrazně apelovala na mezinárodní společenství ve věci pomoci křesťanským a dalším utlačovaným nemuslimským menšinám na Blízkém východě, a to všemi dostupnými prostředky.
c) ČR poskytla humanitární pomoc přímo cílenou na bezprostředně ohrožené křesťanské a další nemuslimské menšiny v regionu.
d) ČR přijala uprchlíky z řad křesťanských, popřípadě dalších nemuslimských menšin ze Sýrie a Iráku v rozsahu azylových a obecně ekonomických kapacit a možností ČR.

Dále vyzýváme Vládu ČR, aby obdobně apelovala na mezinárodním fóru ve věci pomoci ateistům a exmuslimům pronásledovaným v islámských zemích, a aby
vypracovala a realizovala dlouhodobý program pomoci a udělování azylu těmto osobám.

Rozhodně nezpochybňujeme utrpení veškerého obyvatelstva v Sýrii a Iráku, včetně samotných muslimů, přesto však důrazně vyzýváme k tomu, aby ČR přijala uprchlíky výlučně z řad tamních křesťanských popř. dalších nemuslimských menšin. Tito lidé nemají kvůli svému vyznání téměř žádnou životní perspektivu v okolních islámských státech regionu. Vzhledem k možnostem a kapacitám ČR je zřejmé, že lze v ČR přijmout jen malou část uprchlíků. Je proto nanejvýš vhodné, v rámci těchto omezených kapacit, pomoci právě výše zmiňovaným nejvíce pronásledovaným skupinám.

Po praktické stránce jsou blízkovýchodní křesťané dobře identifikovatelní jako cíloví klienti v rámci procedur programu přijímání uprchlíků. V neposlední řadě přijetí uprchlíků z řad blízkovýchodních křesťanů zakládá, v souladu se zkušenostmi ze zahraničí, předpoklad úspěšné integrace a naopak umožní vyhnout se společenským bouřím, které stále více akcelerují u našich západních sousedů v důsledku chybných imigračních politik.