Záplava nekontrolovaných uprchlíků ze Sýrie, Libye, Tunisu a dalších muslimských zemí destabilizovaných barevnými revolucemi Washingtonu - „arabského jara“, vytvořila největší sociální zmatek od konce druhé světové války v celé Evropě - od Německa po Švédsko či Chorvatsko.

Nyní už většině lidí došlo, že probíhá něco hodně zlověstného, něco, co hrozí zničením sociálního přediva samotného jádra evropské civilizace. Stále jen málo lidí však chápe, že celé toto drama je organizováno, avšak nikoliv osobně německou kancléřkou Angelou Merkelovo, ani beztvářnými byrokraty EU z Evropské komise v Bruselu. Je to organizováno kabalou na NATO napojených mozkových trustů.

Svět užasl

8. října 2015, uprostřed tsunami stovek tisíc uprchlíků zaplavujících Německo ze Sýrie, Tuniska, Libye a dalších zemí, nečekaně sebevědomá německá kancléřka v oblíbeném televizním pořadu prohlásila: „Mám plán.“ Využila příležitosti ostře si rýpnout do koaličního partnera, šéfa bavorské CSU, Horsta Seehofera, tvrdého kritika postoje Merkelové „otevřené náruče pro uprchlíky“ od jara 2015, kdy jen v loňském roce vstoupilo do Německa přes milion migrantů.

Od té chvíle, se skálopevným odhodláním, bránila kancléřka zločinný Erdoganův režim v Turecku, klíčového partnera svého „plánu“.

Většina světa ji sledovala s úžasem, když nedávno ignorovala principy svobody projevu a rozhodla se trestně stíhat známého německého televizního komika Jana Böhmermanna za jeho satirické poznámky o tureckém prezidentovi. Byla v úžasu, když tatáž německá kancléřka, symbol evropské demokracie, začala ignorovat uvěznění opozičních novinářů Erdoganem a jeho uzavření tureckých opozičních médií, jímž přistoupil k realizaci svého plánu nastolit v Turecku fakticky diktaturu. Byla zmatena, když se vláda v Berlíně rozhodla ignorovat jasné důkazy, že Erdogan a jeho rodina nejen materiálně pomáhají jako spoluviníci teroristům ISIS v Sýrii, kteří fakticky uprchlickou krizi vytváří. Stála v úžasu, když viděla její tlak a snahu protlačit závazek EU dát Erdoganovu režimu miliardy euro na údajné vypořádání se s proudem uprchlíků z tureckých uprchlických táborů přes hranice do sousedních zemí EU, Řecka a dalších.