Téměř všichni “analytici” z Evropy, ale i z části USA “současný” stav Turecka propojeného na turecko -islámskou ideologii vůči ostatním náboženstvím, jednohlasně svádějí na Erdogana, což je fatální chyba pramenící z neznalosti novodobých tureckých dějin a ještě k tomu se na jejich nevědomosti podepsala víc jak půlstoletí trvající masivní propaganda západu o Turecku, ovšem výlučně kvůli členství Turecka v západních politicko – vojenských institucích.

Nelze věřit tomu, že by odborníci Evropy a USA skutečně neznali nekompromisní a často nelidský postoj Turecka vůči svým menšinám jiných náboženství od založení Turecké “republiky” až do současnosti. Pro pochopení současné politiky Erdogana zaměřené proti transatlantické civilizaci se stačí podívat na novodobé dějiny této země a jejich diskriminační – perzekuční politiky vůči neislámským – netureckým menšinám.

A proto se společně letem podívejme na novodobou historii „moderního sekulárního Turecka“ a nyní konkrétně na osud Židů v Turecku.

Nebude to jen jeden krátký článek, do kterého nelze zahrnout všechny zrůdnosti, kterým byli Židé vystaveni za “sekulárního, demokratického” Turecka, ale ujišťuji vás, že nebudete litovat, co čtete.

Po vyhnání Židů dne 25. června 1934 z města Dardanely a Silivri, začalo dne 28. června 1934 vyháněníní Židů ze silně židovských obydlených měst v evropské části Turecka a to z města Edirne, Keşan, Uzunköprü, Babaeski, Lüleburgaz a Kiriklareli (jsou to turecká jména těchto kdysi antických měst).