Po zkušenostech s Ukrajinou jde o velice třaskavé téma. Je krásné získávat levné dodavatele hluboko na Východě, ale co s tím, když se to zvrtne a začnou nás zatahovat do nákladných válečných dobrodružství? Eurokomisařem pro východní partnerství, který vyjednával ukrajinské přidružení k EU, byl Štefan Füle z ČR. České delegaci se tak na summitu naskýtá jedinečná historická příležitost mlčet. A hostitelům kouká z očí, že by ve svém krásném městě raději uvítali NATO.
O čem se bude mluvit po rižském summitu EU o východním partnerství? Jak už to s takovými bývá, nejspíš o tom samém, o čem se hovořilo před ním. Řecký premiér Alex Tsipras bude sedět vedle německé kancléřky Angely Merkelové. Bruselské zdroje sice tvrdí, že řecký dluh v žádném případě nebude na programu dne, ale o čem by se asi tak sousedé bavili. Mohou předžvýkat agendu, která se chystá na pravidelný jarní summit Unie v červnu.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko v předvečer rižského setkání pro jistotu vyhlásil válku Rusku. Vyplývá to z jeho tvrzení, že Ukrajina je ve skutečné válce s Ruskem. Nyní si vzal za úkol tuto představu šířit a aktualizovat představu o východním partnerství. Pomáhají mu v tom pobaltské republiky, které by se rády staly nástupištěm NATO proti Rusku. Živě si představují růst HDP zejména v oblasti služeb, které by začaly být poskytovány elitním zahraničním vojákům k obsluze raketových zbraní. Jejich příjmy jsou o řád až dva vyšší než pobaltský průměr. Jen těch děvčat, co by mohlo sáhnout po štěstí!

Na předchozím specializovaném summitu roku 2013 vládla nad evropským partnerstvím zcela jiná nálada. Špunty bouchaly, když se podařilo tehdejšího ukrajinského prezidenta Janukovyče omámit vyhlídkou asociační dohody s EU. Pilo se však příliš málo a Janukovyč možná doufal, že partnery opije příště, až se bude jednat o tom, kdo uhradí náklady takové operace. Nešlo totiž ani tak o navázání vztahů s Evropou, které už tu byly, jako o drastické zpřetrhání hospodářských vztahů s Ruskem. Ukrajina měla v rámci přizpůsobování přejít na evropské technické normy, které se zcela míjí s požadavky ruských odběratelů.

Letos Ukrajina nabízí svým přidruženým partnerům jako dodatečný vklad vedle válečného stavu také svůj státní bankrot. Rozhodla se přestat obsluhovat zahraniční dluh vůči státním věřitelům, tedy hlavně Rusku. Soukromý dluh zatím uznává, ale vyjde to nastejno. Vytáhla přitom tezi o „nemravném zadlužení“. Tak hodnotí postup prezidenta Janukovyče v horké chvilce před Majdanem, když se dozvěděl, že mu EU opravdu nic nedá. Přesněji, dá mu stokrát méně, než by potřeboval, tedy půl miliardy euro místo půl bilionu. Zima na krku, a on k tomu dlužil za ruský plyn. Zvolil proto manévr, spočívající v dotočení původního obratu o 180 stupňů na celkových 360 stupňů. Rusko mu zato okamžitě půjčilo tři miliardy dolarů a slevu na plynu.