Kdyby v zemi neřádil koronavirus, máme tu jinou krizi. Daly se očekávat protesty zaměstnanců proti pokusům znovu zabrzdit růst mezd přílivem další vlny zahraničních pracovníků. Tyto protesty by mohly přerůst v odmítnutí celého hospodářského modelu České republiky, který je postaven na laciné práci a koloniální závislosti.
Určitý mzdový posun sice už nastal a přispěla k němu kampaň odborů Konec levné práce. Jenže česká ekonomika je příliš navyklá na polehávání ve mzdových a kurzových polštářích, takže při každém oslabení růstu slyšíme volání po dalším dovozu levných Ukrajinců a další devalvaci koruny. Slabiny takové strategie detailně analyzuje rozsáhlá studie skupiny expertů Českomoravské komory odborových svazů, která vyšla v listopadu pod názvem Šance na přibližování českých mezd vyspělé EU. Pokud tedy hledáme něco nového, je četba analytické části této studie dobrým začátkem. (S doporučeními ke stavbě jádra a průplavů už je to slabší.)
Na stránkách autorů ČMKOS znovu nacházím potvrzení svých dávných podezření že pro ČR nejsou charakteristická „standardní řešení“, jsme zemí extrémismu. Typická je extrémní ziskovost podnikání v Česku – a to mluvíme o českém průměru i po započtení podílu slabingrů. Patří k nejvyšším v EU (provozní zisk v ČR tvoří 54,5 % z hrubé přidané hodnoty). Je o čtvrtinu větší než v Německu (46,1), které je na opačném konci evropského žebříčku. Kde se ta ziskovost bere? Odpověď nabízí extrémně nízký podíl náhrad zaměstnanců na přidané hodnotě (46,1 %), jeden z nejnižších v EU. Sousední Německo (56,4) je opět na opačném konci žebříčku.
Na Slovensku vládnou podobné poměry, to je doklad, že takhle to bylo nastaveno v samotném začátku transformace. V roce 1990, kdy jsme ještě byli Československem, byl podíl zisků a náhrad zaměstnanců zhruba stejný, ale rok na to se podíl zaměstnanců snížil na 41,9 procenta a podíl zisků prudce zvýšil na 58,1 procenta, a tak to zůstalo zachováno po mírných korekcích dodnes. „Čeští zaměstnanci svými nízkými mzdami fakticky subvencují velmi vysokou ziskovost firem působících na českém území,“ konstatuje zpráva a vypočítává celkový objem této subvence jen za období 1991 až 2017 na neuvěřitelných 4,5 bilionu korun. To je jeden roční HDP.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV