Po roce s covidem, kdy nebylo možné stanovit rozumné cíle hospodářského růstu, ČLR se vrací k dřívější praxi a stanovila přírůstek HDP pro letošní rok „nad 6 procent“. Uvedl to čínský premiér Li Kche-čchiang v úvodním projevu na jarním zasedání Všečínského shromáždění lidových zástupců v Pekingu. Jednání se účastní skoro tři tisíce poslanců.

Čína se tak vrací k hospodářské trajektorii směřující k „novému normálu“, kdy růstová tempa jsou mírně nižší než před lety a větší důraz je kladen na orientaci na špičkové obory a domácí spotřebu. Novu prioritou je také snižování zátěže životního prostředí a rychlý růst podílu obnovitelných zdrojů energie.

Graf porovnávající cíle (černá linie) a skutečná tempa růstu ukazuje, že v minulosti byly cíle obvykle překonány. Také letos podle analytiků čínská ekonomika poroste mnohem rychleji. Mezinárodní měnový fond v lednu odhadoval letošní růst na úrovni 8,1 procenta, neboť se bude odvíjet od loňského slabšího základu. Mnohem zajímavější je však sada osmi nových věcných cílů, které byly v pátek poprvé představeny čínským premiérem a tvoří jádro 14. pětiletky. Směřují ke zdvojnásobení čínského hospodářství do roku 2035 a přeměně Číny ve „výrobní supervelmoc“. (ZDE)

Osmičku cílů pro nebližší pětiletku do roku 2025 otevírá další rozvoj špičkových výrobních technologií, tedy kombinace robotizace, internetu věcí a umělé inteligence. Ten už byl součástí plánu Made in China 2025, ale byl lehce upozaděn po zlobné reakci a sankcích Washingtonu a Bruselu. Podstata však zůstává. Výrobní hi-tech pomáhá snižovat náklady a posilovat postavení čínských výrobců v globálních dodavatelských řetězcích. Obzvlášť důležité je také snižovat závislost na zahraničních technologiích a zvyšovat konkurenceschopnost vůči USA. Ale konkurenční boj vyostřuje také na americké straně. Senát Spojených států zvažuje posílení federálního rozpočtu o 30 miliard dolarů na posílení technologického sektoru, jak zaznamenala agentura Reuters s odkazem na zdroje z Kongresu USA.