Nahlédnutí do statistik Českého statistického úřadu ukazuje, že produkce české energetiky vytrvale setrvává pod úrovní průměru roku 2010. Poslední dva roky byla zhruba o 8 procent níže, přestože ekonomika jako celek prožívá výraznou konjunkturu. Nyní byla zveřejněna čísla z května, kdy byla energetika dokonce o 14 procent níže než byl roční průměr před sedmi lety, ale v tomto oboru se na měsíční údaje moc nehraje, protože někdy jsou vedra, a jindy mrzne. Přehlédnout však nelze, že průmysl jako celek nyní zaznamenal meziroční růst jen o 2,2 procenta, ale kdyby energetika aspoň stagnovala, rostl by o 2,8 procenta. Jenže energetika meziročně klesla o 6,5 procenta a připravila tak průmysl o pětinu růstu.

Nešťastní z toho být nemusíme, jsme svědky jevu, kterému se v učebnicích říká „decouplement“, čili rozpojení páru hospodářského růstu a energetické spotřeby. České rozpojení má sice zpoždění, ale špunty ať bouchají, nakonec je tady. Srovnání s průměrem roku 2010 jsme použili pro to, že tvoří základ evropského srovnávacího systému. Jeho index 100 je však v české energetice nejvyšší za ještě delší období, vlastně od roku 2008.

Když se pokusíme o srovnání s obdobím předchozí vrcholné konjunktury v roce 2007, najdeme tam index 104,2, zatímco loňský celoroční průměr výroby a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu charakterizoval index 92,0. Statistici se možná vrtí, když zkoušíme srovnání přes základní rok 2010, tak snadno se jejich čísla neřetězí, ale vzal to čert. I tak nelze popřít, že je tu mohutný pokles. Uvedený rozdíl dvou celoročních průměrů činí 12 procent.

Všichni to možná stejně nadšeně nevidí. Odborový svaz pracovníků v energetice má strach o pracovní místa. Spíše však jde o strach z málo aktivní státní hospodářské politiky v konkrétních regionech, které mohou být postiženy útlumem energetické produkce. Téma teď naštěstí zaznělo z mnohem vyšší tribuny, když orodoval za chabnoucí fosilní energetiku také americký prezident Donald Trump a probudil tak ekonomy s Nobelovou cenou v kapse nebo na cestě. Jejich argumentaci najdete na stránkách serveru Project Syndicate. V zásadě připomíná, že pracovní místa ustupujících oborů mizela vždycky a nahrazovala je místa v oborech, které se prodírají k budoucnosti.

Není to jen problém energetiky, stejné je to také ve strojírenství, které stále rychleji ovládá automatizace, a zejména v automobilovém průmyslu, kde zrychluje nástup elektrických aut. Symbolem je raketový nástup vozů amerického vizionáře Elona Muska, jehož model Tesla 3 už se vecpal do přijatelné ceny a velkovýrobního prostředí. Brzy tak připraví o práci výrobce motorů a převodovek, vlastně skoro toho všeho, co dělá dnešní auto autem.